Ahoj. Nevíte někdo, jak permakulturně naložit s kadeřavostí broskvoní?

Prohlédnuto: 1501 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Napadají mě dvě řešení. První bude pokusit se o výluh/jíchu/atd z rostlin, účinných proti houbovým chorobám. Nevím, nakolik by mohlo pomoci, podsadit strom křenem selským, jak se to doporučuje u některých ovocných stromů. Osobně bydlím a pěstuju stromy v 600m.n.m., na svahu, kde je velký vliv blízkých Orlických hor. Pro a meruňky tedy na hranici pěstovatelnosti. Možná kousek za. Proto jsem se rozhodl odrůdu, která je proti kadeřavosti odolná a sadil jsem ji na co možná nejvzdušnější místo. Letos bez problémů. (zasazená loni na jaře)Pro broskve je většina území ČR hranicí pěstování. Chce to volit vzdušná místa. Proti jakékoliv chorobě je lepší prevence.

Andrey: My máme zahradu zhruba v 550 m n. m. v jižním svahu, chráněnou proti větru, meruňky sice rodily, ale stromky měly dost malou životnost, broskve narostly maximálně do velikosti větších vlašských ořechů, zelené a bez chuti. Mrkněte se na téma Odolné a horské odrůdy ovoce a zeleniny.

Vše je o konkrétní lokalitě. Vlastní zkušenost nemám, ale u baráků kolem mají broskve dost hojně. A staré - některé odhadem tak 10 - 15 let. Pokud by to nic nerodilo, nikdo by to nadarmo nestříkal (- počítám, že to stříkají všichni) U nás meruňky trpí hlavně přebytkem vody v zemi, broskve zas přebytkem vláhy ve vzduchu. Chce to volit citlivě stanoviště a vybírat i odrůdy do okrajových oblastí. Na starých odrůdách mají dvě odrůdy broskví.

Asi nechápu. Bydlení v 600m.n.m. není trend posledních několika let. Tady se bydlí už spousty a spousty generací. (letos máme 650let od první písemné zmínky o Novém Hrádku) A dřív se sem mouka a ostatní potraviny taky nedovážely. Samosebou, ideální jsou polohy, kde ani v lednu nemrzne a dá se pěstovat 12 měsíců v roce. Halt jsme si vybrali blbou polohu v centru Evropy. Ačkoliv podle mě její klady mírně převažují nad zápory. Pro někoho od rovníku může být bydlení kdekoliv na sever od Sahary nesmysl. Pro Jihomoraváka jsou hory leda na pasení ovcí. A pro kůrovce. Sepp Holzer ale podle mě dost jasně ukázal, že se dá hospodařit a dokonce prodávat ve výškách i dvojnásobných. OK. Bydlí víc na jih. Ale zas ne o tolik.

Andrey: Osm měsíců pod sněhem jistě sedět nebudete, určitě ne každý rok :-) Prostě musíte počítat s tím, že banány a ananasy Vám ve výšce 600 m n. m. prostě pod širým nebem příliš nepůjdou :-) :-) :-) Mám ten dojem, že jeden z principů permakultury je přizpůsobit se konkrétním podmínkám. Třeba budete mít naopak mnohem lepší brambory než ti v jižních nížinách... Navíc kopce s lesy jsou mnohem zajiímavější krajina než nudná placka někde při velké řece :-)

Souhlasím s Martinem Grossem, já hospodařím v 520 až 560 m nad mořem, a pokud dobře vyberu místo a přidám něco šutrů pro akumulaci tepla, tak dávám i melouny. Na banány a ananas to fakt není, ale pokud přispůsobíte jídelníček, tak zemáky, dýně, základní zeleninu, ovoce, pohanku, žito, ječmen, kukuřici určitě dáte a to je více než dost. Skleník nemám.

Jinak Sepp určitě prokázal, že to i v horách jde. Je sice na jih, ale té oblasti se mimo jiné říká Rakouská sibiř:-). Nebojte se, ono to jde, přiznávám se, že mě by rovina neměla co nabídnout. Já se v horách narodil, na rovinně jsem nervózní:-))). 

Navíc kopečky dávají další vychyávky. Zkouším to teď s průsvitnou letní jabloní. Na dolním konci pozemku mám dno údolíčka. Výškový rozdíl proti nejvyššímu místu je tak 10 - 20m. Rozdíl ve vegetaci (kvetení a zrání) je přes týden, možná 14 dní. Studený vzduch v noci proudí spodkem pozemku a všechno je tam později. To na rovině nenajdete. O vlhkostním gradientu ani nemluvím. Temeno (hřbet) kopečku je písčité, dno údolíčka je jíl. Když odmyslím, že mi zajíci tu a tam okoušou dík bohaté sněhové nadílce stromky i 1m nad zemí, je to paráda. Letos obaluji stromky na podzim do 1,5m Možná do 2m. :-D Dýně kdekoliv, kam hodím hnůj, či trávu a pár tak 20 - 50kg kamenů. Kanadské borůvky naprosto kdekoliv, kde je nesežerou srnky a zajíci, jabloně - tady to chce volit odrůdu a polohu, broskve a meruňky už tuplem. Ale jdou tu i fíkovníky (nevymrznou - s úrodou ještě nevím), Víno jen u zdi. I když časem, až roztajou ledovce na pólech... :-) kiwi kolomikta prakticky kdekoliv, mimo dna mrazových kotlinek, arguty na trochu chráněných místech, kde se nedrží ledový vzduch.

Na kopcích se dá vymýšlet spousta ptákovinek. Mám jak vrby, šípatky a orobinec tak i borovice limby a oskeruše, myrobalány, třešně, Zkouším i opuncii :-) Ve větších výškách bývá více vody. S trochou posekané trávy pak stromy dělají psí kusy. U mě náletové javory kleny po zamulčování měly letorost 1m. Za tři roky od prvního mulče mají až 4m. Jabloně by byly podobné výšky, kdyby tolik nechutnaly zajíčkům. Uvažuju, že si oplotím smrkový hájek a zasadím tam směs kanadských a našich borůvek:-D A naočkuju podhoubí pravých hřibů. Těch je u nás nepočítaně.Před nastěhováním sem jsem jich našel tolik za celý život, jako tady za jedno houbaření. Nebojte se pahorkatin a podhůří. Je tu skvostně.

Znáte nějaký odrůdy broskvoní méně citlivých ke kadeřavosti?

Majovy kvet, Dorchester, Amsdenova by mely byt odolnejsi viz http://www.ovocnarstvi.eu/rubrika/odrudy-ovocnych-rostlin/peckoviny... ..

Jinak k te eko - ochrane pred kaderavosti .. je IMHO nekolik reseni: nepestovat je, anebo se spokojit s castecne napadenou rostlinou a odstranovat a likvidovat napadene vyhony .. zalezi i na miste pestovani (teplota, vlhkost, vitr)

Pro uvahu jak zatocit s touto chorobou (houba) je dobre nastudovat patogena coz muzete treba tady: http://vseozahrade.blog.cz/0709/proc-proti-kaderavosti-broskvoni-je...

Ahoj Marku, díky za odpověď. Až budu sázet broskvoně, zkusím sehnat ty odolnější odrůdy.

Pěstuje někdo odrůdu Dorchester? Nebo nevíte kde by se dala sehnat?

Odrůdy údajně odolnější kadeřavosti jsem našel Redwin, Benedicte, Primissima delbard a již zmiňované Májový květ, Dorchester, Amsdenova.

Všechny tyto odrůdy kromě Dorchester jsou ale bělomasé.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby