Již několik let si hraji s myšlenkou, která již byla mnohokrát ať již úspěšně či neúspěšně uváděna do praxe. A to realizace biointenzivního zemědělství ve městě. Snažím se hospodařit na velkém poli, ale také mám k dispozici 120m2 zahrádku u domu přímo ve městě Brně. Otvírat otázku velkých pozemků a k nim náležejících jednot, jejich výhody a nevýhody a schopnost obyvatel na ně dosáhnout, bych zde opětovně diskutovat nechtěl. Myslím, že samotné město znám velmi dobře a dokážu si přestavit jeho přínosy a samotná negativa. Rád bych dosáhl co nejvyššího výnosu na malém pozemku s co největší návratností humusu do půdy. Co beru, to se snažím vrátit. Zkrátka když uvážím průměrnou dostupnost soukromého pozemku k domu ve městě, na kterém se dá hospodařit, myslím, že nepřekročí 200m2. Co se týče bytových domů, bude pozemek o něco větší, při možnosti společného hospodaření. Mnohdy jsem se díval na různé kurzy jak uvádět permakulturu do života, dovolím si tvrdit, že snad žádný nebyl orientován na samotné město. Proč tomu tak je, si přesně nedokážu odpovědět, když 80% populace žije právě ve městech. Nejde mi v tomto případě o ucelenou soběstačnost, ale o možnost využití maximálního potenciálu místa, s maximální ekologickou ohleduplností k místu. Rád bych ukázal možnost využití takových zahrad lidem, kteří mnohdy ani na takovou zahrádku za domem nesáhli a tvrdí, že se musí permakulturně realizovat na hektarových pozemcích. Vlastně myšlenka malé zahrady je mnohdy odrazuje. Učení práce s místem, které je ovlivněno mnoha faktory, jako např. zastínění zahrady okolní zástavbou, ploty, sousedské vztahy, složitý terén, minimum půdy, ale i mnoho nepohodlných maličkostí jako je úschova nářadí, atd. by myslím pro alespoň nadšence byla přínosem. Když vezmeme v potaz, že nám zahrádkářské kolonie, samotné plíce města mizí ať již ze zřejmých či méně zřejmých důvodů, je nasnadě se orientovat na pozemky v soukromém vlastnictví. Mnoho lidí si jen stěží může uvědomit, co je za takovým zahrádkářením lidského úsilí. Jen dojet přes půl města městskou hromadnou dopravou do pronajaté zahrádky v kolonii. Každý z nás asi ví, že dokud se nepostaví na samotnou zahradu, nedokáže si představit, co vše najednou bude k samotné potěše zahradničení potřebovat. Takovou zahrádku je možno obhospodařovat různými způsoby se zanecháním větší či menší ekologické stopy. Jedna cesta je dojet osobním automobilem do nejbližšího chrámu konzumu a tam nakoupit vše potřebné, přes truhlíky až k samotné zemině. Pak zasadit několik chvojek a je vystaráno. Snažím se ubírat cestou druhou. Maximální využitelnost rychle rozložitelných materiálů, které jsou již nepotřebné, tzv. recyklovat, občas sousedé něco vyhazují, ať už je to zelená hmota, staré fošny, dřevo, atd. Lze se domluvit se školou, školkou na odvoz trávy z pozemků. Nevyužívám automobil, vše vozím na ručním vozíku. Ve městě Brně je mnoho lokalit, kde se dají najít hezké kameny, které se válejí bez užitku. Co se týče humusu, to je asi největší problém. S kompostem samozřejmě nejsem plně soběstačný, jezdím na listí do nedalekého lesíka, dělám listovku. Hnůj se zde taky dá sehnat, i my ve městě máme koně, či drobné zvířectvo. Dřevní hmota pro kompost je kapitola sama pro sebe. Využívám s kontejnerů čistou lepenku, asi někdo namítne, že je v ní nějaké to lepidlo, ale je ho v něm tak zanedbatelné množství, že neváhám lepenku do kompostu přihodit. V našem přilehlém ekodvoru se dá objevit mnoho využitelných věcí. Už mně zbývá jen provozovat dumpster diving s jídlem:). Co se týče vody, mám to štěstí, že je k dispozici kus ploché střechy, ze které se dá zachytávat voda. Pokud tedy prší. Snažím se realizovat i mini jedlý lesík, vše uspořádat tak, aby si rostliny navzájem plně prospívaly. A co jsem na zahrádce již realizoval a co tam roste či rostlo? Jsou tam dva staré stromy višeň a meruňka. Pod višeň dosazen muchovník, pod muchovníkem 6 rybízů a 6 angreštů, pod nimi mnoho druhů zimolezů, to jsou ty stálice. Dále v zahradě další rybízy, zimolezy, čtvrtkmen sladkovišně a meruňka. Ze staré višně z pecky již sedm let starý stromek, krásně plodí. Dvakrát plodící maliník, vinná réva, maliník jednouplodící, ostružník, několik kiwi, vrba, pajasan. Mnoho bonsají-ořešáky, meruňka vše co se uchytlo na zahradě a v blízkém okolí. Kompostér, zvýšený záhon, pařeniště, z prostoru na písek mini skleník k předpěstování zeleniny. Plot mezi domy tvoří rozsáhlý porost břečtanu. Co se týká ubytování pro městskou zvěř: budky především pro sýkory, krmítko, 4 hmyzí domečky, plně obsazeny, čmelín, zemní domek pro hmyz. Samozřejmě pítko pro ptáky, to bych vyzdvihl jako velmi užitečné. Zelené hnojení využívám svazenku, výluh z kopřiv. Ze zeleniny a dalších uvedu např. kedlubny, ředkvičky, cibule, česnek, hokaido, mrkev, petržel, papriky, feferonky, rajčata, červená řepa, pór, fazole, žito jařina, kukuřice, lichořeřišnice, hlávkový salát, mák ruský obří, špenát, hrášek, mochyně, to je jen na co si vzpomenu. Také mám kus zámecké loučky a nespočet bylinek. Co se týče květin a skalniček, to bych jmenoval velmi dlouho. Proč tento dlouhý výčet, snad možná právě proto, abych motivoval některé vlastníky tak malých ale přesto velkých pozemků. Rád bych si vyměnil zkušenosti s vlastníky malých zahrad, co na nich zlepšit a jak dosáhnout naší spokojenosti. V budoucnu bych rád využil plochou střechu taktéž k pěstování, zkusím naočkovat hlívu a pěstovat i jiné houby. Na zahrádku mám naplánováno ještě výsadbu mnoho rostlin. Pokud někdy pozemek vyladím k samotné „dokonalosti“, pokusím se taktéž vyčíslit jak dlouho by mne uživil:) Mějte hezký den

Prohlédnuto: 2753 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Ahoj, můžeš sem dát nějakou fotečku? Dostat na 120m2 tolik stromů a keřů  - to by mě zajímalo vidět.

díky

j.

Nelze říct, že PK se na měst neorientuje. Jak píšeš, většina lidí žije ve městech, takže tohle téma je pro hodně lidí zajímavé. Problém je v tom, že města jsou už z podstaty zcela neudržitelná. Skutečné permakultury v nich nedosáhneme a tak je většina smysluplných projektů ne-městská. Tím nechci říct, že tvůj projekt smysl postrádá. On to sice z pohledu městského ekosystému (a celkového ekosystému) žádný výrazný přínos nemá, ale například vzdělávací a sociální funkce se také počítá (a to se dá provozovat i v té městské PK). Tak přeji hodně úspěchů.

Díky za podporu, zcela nemůžu souhlasit, že by do budoucna města nemohla být zcela udržitelná, ale můj názor zřejmě z předchozích vláken znáš. Ve smyslu městského ekosystému či celkového ekosystému to dle mě přínos má zásadní a obrovský, tím nemyslím, pouhou jednu zahrádku. Město produkuje to co nás tíží a také naopak je tím, kdo to může dost zvrátit. Ale to bychom se dostali opět do koloběhu úvah. Zmínil jsi MĚSTSKÝ EKOSYSTÉM, můžu poprosit o myšlenku, co to dle tebe je? Stále a dokola musím opakovat, zlepšeme to co zlepšit jde na maximum, ať už kdekoli. Pak můžeme říct, co jde a co ne. A pokud to nepůjde na 100%, beru i 80%:).
 
QNX říká:

Nelze říct, že PK se na měst neorientuje. Jak píšeš, většina lidí žije ve městech, takže tohle téma je pro hodně lidí zajímavé. Problém je v tom, že města jsou už z podstaty zcela neudržitelná. Skutečné permakultury v nich nedosáhneme a tak je většina smysluplných projektů ne-městská. Tím nechci říct, že tvůj projekt smysl postrádá. On to sice z pohledu městského ekosystému (a celkového ekosystému) žádný výrazný přínos nemá, ale například vzdělávací a sociální funkce se také počítá (a to se dá provozovat i v té městské PK). Tak přeji hodně úspěchů.

áMomentálně nemám čím fotit, ale nehledej v tom něco nepřekonatelného, staré stromy jsou dva, jak jsem již zmiňoval, ostatní jsou několikaleté. Uvidíme za pár let, zda uspořádání bylo to pravé ořechové. A keře, vždyť ty moc místa nezabírají. Vím, že na zahrádce bylo vysázeno 5 statných starých stromů 3 meruňky, 2 švestky. Další aktivity nebyly zřejmě možné. Zatím se mi zdá, že se dá ještě z keřů dosadit. Jestli máš podobný prostor, budu rád, když uvedeš par info, jak se ti na něm daří.
 
Jitka M. říká:

Ahoj, můžeš sem dát nějakou fotečku? Dostat na 120m2 tolik stromů a keřů  - to by mě zajímalo vidět.

díky

j.

míra: Ono se stačí podívat na množství energie ve městě spotřebované a produkované, na množství potravin ve městě spotřebovaných a produkovaných, množství surovin spotřebovaných a produkovaných, množství produkovaného odpadu ........ to není věc názoru, to je tvrdá realita materiálových a energetických toků + omezení prostorových možností města. Na 120m2 prostě nezískáš potřebné množství zdrojů, ani při geniálním PK designu. Něco z toho malého prostoru samozřejmě získat můžeš a někdy to za tu námahu i stojí. Bohužel, někdy je městská produkce tak neekologická (náročná na zdroje), že je lepší raději nic neprodukovat (a ještě lepší nic nespotřebovávat).

Ze vším bych souhlasil, kdybys ze všech vět vypustil slovo MĚSTO. K tomuto tématu jsem již něco někde napsal.

Mám dvě záludné otázky, jsou palčivější než samotná uprchlická krize. První se týká slova REZISTENTNÍ, řekl bych, že nás zachvátilo jako samotný středověký mor. Toto slovo v sobě skrývá něco záhadného, že pro něj neexistuje ani český ekvivalent. Přirovnal bych ho k slovu domácí, na to spotřebitel také velmi dobře slyší. Domnívám se, že není všeobjímající a vševysvětlující. Co vlastně znamená rezistentní rybíz proti padlí americkému? Není samotná rezistence rostlin trošku složitější nebo opravdu stačí pojem středně rezistentní rybíz. Co si pod tímto mám představit, dle čeho, jaké škály se dá říct, že je něco středně rezistentní. Můžete mi to prosím někdo objasnit? Pokud je dnes vše rezistentní, to znamená, že je vše v BIO kvalitě?

Druhá otázka se týká prodejců/pěstitelů stromů, atd. Proč se mezi lidmi šíří někteří pěstitelé jako ti, co to umí, kde je vše ideální a u jiných ne? Proto je dobré u nich nakupovat. Co tedy dělají lépe se sazenicemi? Pěstují snad bez chemie? Je odolnější angrešt Prima od doporučovaného pěstitele než od druhého? Lepší cena? Lépe zboží zabalí? Zachází s rostlinou s láskou? Pěstuje něco výjimečného, co jiní nemají? V čem je v tomto případě zakopán pes. Děkuji
 
QNX říká:

míra: Ono se stačí podívat na množství energie ve městě spotřebované a produkované, na množství potravin ve městě spotřebovaných a produkovaných, množství surovin spotřebovaných a produkovaných, množství produkovaného odpadu ........ to není věc názoru, to je tvrdá realita materiálových a energetických toků + omezení prostorových možností města. Na 120m2 prostě nezískáš potřebné množství zdrojů, ani při geniálním PK designu. Něco z toho malého prostoru samozřejmě získat můžeš a někdy to za tu námahu i stojí. Bohužel, někdy je městská produkce tak neekologická (náročná na zdroje), že je lepší raději nic neprodukovat (a ještě lepší nic nespotřebovávat).

míra: OK, můžeme vypustit slovo město a nahradit ho složitějším pojmem "lokalita s extrémní populační hustotou".

rezistentní ........ samozřejmě máme český ekvivalent a to odolný, nebo vzdorující. Rezistentní neznamená BIO.

Dobří pěstitelé ....... poznáš podle výsledků :-) Rozdíl spočívá především v lepší péči, díky které získají silnější jedince a navíc za konkurenceschopnou cenu. Víc bych v tom nehledal.

Slovo bych vypustil a dále nenahrazoval. Nejsem zastáncem města ani obce ani jednoty. Nejsem zastánce ani samotné permakultury, neboť mám pocit, že je šířena alternativně, vytváří si veřejného nepřítele, aby byla životaschopná. Mnohdy tím popírá tradiční společnost a zakládá na chladné kalkulaci zisku. Tím se stává slepou uličkou, vězněm ve vlastních představách. Je mi úplně jedno jestli je někdo více či méně soběstačný, že je černý či bílý. Přemýšlím globálně ekologicky. Nezajímají mne žádné ostrůvky svobody, které bez celku budou stěží přežívat. Proč taky? Jsem na stejné planetě jako všichni, musíme globálně uvažovat jak odolat negativním důsledkům, které pácháme. Můj lék je jednoduchý a přesto tak moc obtížný. Spotřebitel musí snížit spotřebu. Nelze ukrajovat koláč, když plech je zcela prázdný. To je vše. O co je nás více, tím méně musíme ochutnávat z koláče. Pk by se měla stát nástrojem ukázky toho, jak přispět ke zlepšení našeho prostředí, kostka v mozaice. Neměla by odsuzovat, být tajemná.

Část první otázky týkající se slova rezistentní, byla pojata s nadsázkou, lehkou ironií. Od šesté věty jsem to myslel vážně. Když je vše odolné, tzn. že by to mohlo být pomalu bio kvalita, když nemusíme užít žádné pesticidy:)

Lepší péči, ale v čem třeba? Podle výsledků, myslíš tím např. rajčata ze Španělska, vypadají krásně jsou velká, je jich hodně,...:)
 
QNX říká:

míra: OK, můžeme vypustit slovo město a nahradit ho složitějším pojmem "lokalita s extrémní populační hustotou".

rezistentní ........ samozřejmě máme český ekvivalent a to odolný, nebo vzdorující. Rezistentní neznamená BIO.

Dobří pěstitelé ....... poznáš podle výsledků :-) Rozdíl spočívá především v lepší péči, díky které získají silnější jedince a navíc za konkurenceschopnou cenu. Víc bych v tom nehledal.

míra: No vidíš a já zase ty ostrůvky permakultury, soběstačnosti a obecně různých pozitivních deviací pokládám za velice důležité. Až většinová společnost zkolabuje (a to je jen otázka času), tak právě z těch ostrůvků může vyrůst společnost nová. 

Martin Horňák: Ostrůvky mohou být smeteny destrukční vlnou, ale i tak je to asi strategie s největší šancí na úspěch.

Městským zahradám rozhodně fandím . I těm, kde třeba jsou na betonové ploše jen bigbagy s hlínou a lidi se tam můžou scházet a sázet a vůbec zjistit jak co roste,  získávat a vyměňovat zkušenosti. Určitě je to takhle  nenasytí , ale je to jiskra naděje v panelákové pustině. Zábavné , nadšenecké zpestření života na sídlišti, které může vést k úplné změně myšlení městských lidí. S myšlenkou jde energie, ale ta pozitivní je mnohem silnější a umí divy.

Hezky řečeno. Díky
 
Ekozámeček Stroupeček říká:

Městským zahradám rozhodně fandím . I těm, kde třeba jsou na betonové ploše jen bigbagy s hlínou a lidi se tam můžou scházet a sázet a vůbec zjistit jak co roste,  získávat a vyměňovat zkušenosti. Určitě je to takhle  nenasytí , ale je to jiskra naděje v panelákové pustině. Zábavné , nadšenecké zpestření života na sídlišti, které může vést k úplné změně myšlení městských lidí. S myšlenkou jde energie, ale ta pozitivní je mnohem silnější a umí divy.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby