Pasivní dům v permakultuře?
Základem pasivního domu je velmi dobrá tepelná izolace. Dále musí být eliminovány různé škvíry, kterými uniká teplo z domu ven, např. těsnění oken, dveří musí být dobré. I tvar domu je důležitý. Měl by být co nejkompaktnější, tak aby ochlazovaná plocha (vnější povrch domu) byla co nejmenší vzhledem k obestavěnému prostoru (objemu domu). Dalším opatřením na snížení tepelných ztrát je aktivní větrání přes rekuperační jednotku, kde se teplo, obsažené v odcházejícím vzduchu, z velké části odevzdá čistému vzduchu nasávanému dovnitř. Výsledek je ten, že tepelné ztráty domu jsou velmi malé. Tak malé, že dům nepotřebuje vytápěcí systém (obvykle kotel). Většinu tepla na vytápění domu zajišťuje sám provoz v domě (vaření, provoz různých přístrojů, osvětlení). I obyvatelé domu, kteří jsou přítomni představují zdroj energie. Každý člověk totiž vydává větší, či menší množství tepla (závisí i na provozované činnosti). Okna orientovaná na jih též přispívají k tepelným ziskům (více tepla jimi projde zvenku dovnitř než opačně). V extrémních teplotách v zimě je ovšem nutné v domě maličko přitopit. Obvykle slouží malé elektrické topidlo k dohřátí vstupního vzduchu. Může být i topidlo na dřevo.
Podstatné je to, že koncept pasivního domu není spojen s žádným konstrukčním systémem. Jde pouze o soubor technických parametrů, které je nutno dodržet. Pasivní dům (PD) může být tedy klidně postaven z polystyrenových dutých tvarovek, vylitých železobetonem (Fuj) nebo z pórobetonu (menší fuj), nebo jako dřevostavba s izolací z různých materiálů (lepší). Údajně lze postavit PD i ze slámy, ale jde to dost špatně, protože sláma nemá příliš dobré izolační vlastnosti. Vnitřní stěny lze postavit z čehokoliv, je dobré, aby byly těžké a tak mohly do sebe naakumulovat teplo pro "horší časy". Zde se jako dobrý materiál jeví hlína, pro konzervativnější např. vápnopísková cihla.
PD může být postaven převážně z přírodních materiálů. Jeho energetické potřeby jsou minimální. Myslím, že požadavku dlouhodobé (raději než trvalé, neboť trvalého není nic) udržitelnosti vyhovuje.
Popisky: stavba
Prohlédnuto: 223 x
Odpovědi do této diskuse
-
Permalink Odpověď přidal(a) jarda bon jovi na -
Zní to dobře a dokonale, avšak musím podotknout, že i tato cesta má své trny.
Především závislost na elektřině. bez toho nelze nuceně větrat rekuperací a tato přirozeně zvláště v zimních měsících vysušuje vzduch,takže je třeba doplnit vlhkost na 50 až 60%.
Navíc se v rekuperaci množí bakterie , které se lehce odstraní dostupným přípravkem, na nějž však existují vnímaví a alergičtí jedinci.....
Ortodoxní jedinec bude vařit na dřevě, takže pasivnost je dle mého nadnešená a žádoucí pouze u vyhrocených povah. Nízkoenergetický dům je jiné kafé a můžete si i otevřít okno a potěšit se čerstvým vzduchem...
Mé zkušenosti s pasívním domem pocházejí od mé sestry, jenž si tento pořídila a její názor nelze reprodukovat......
Dovedu si představit nízkoenergetický dýchající dům, ale bydlet ve šprcgumě celý život mi připadá pošetilé a nepřírodní.
Proto jsem před lety vyměnil novostavbu za starý statek.s metrovými zdmi. Na domu sice záleží, ale důležitější je prostředí, v jakém stojí, sousedi aby byli daleko a příroda hnedle vedle.....
Jináč nemám proti pasívním domům vůbec nic.
-
Permalink Odpověď přidal(a) Komár na
-
Novozélandský architekt Graeme North nám říkal, že u nás ustálený výraz "pasivní dům" u nich nazývají "zero energy house". Je totiž vybaven technologiemi, které jsou poměrně aktivní (viz rekuperace). Pasuvní dům, podle něj, vystačí se solárními zisky...
O slaměných pasivních domech se dá leccos najít v knížce Jana Mártona (přesný název si teď nevzpomenu). Izolační vlastnosti slámy jsou poměrně dobré, problém jsou tepelné mosty vznikající v průchodech dřevěných konstrukcí a netěsnostmi mezi balíky. Řeší se to obvykle (u PD) doizolováním dřevovláknitou deskou.
-
Permalink Odpověď přidal(a) David Kopecký na -
Přidám jednu malou poznámku k rekuperacím. Vzduch po průchodu ventilačním potrubím je zcela mrtvý, zbavený volných intů obsažených ve vzduchu. I majitelé PD si doma větrají (bez ohledu na tepelné ztráty), protože vzduch z venku voní prostě jinak. :)
-
Permalink Odpověď přidal(a) Komár na
-
Cyril Prosecký: K názvosloví PD: Nevím, jestli to, co říkal Graeme North vychází z novozélandského názvosloví, nebo jde o jeho osobní názor. Jde o to, že domy, které nazýváme pasivními, bývají plné technologií a řídících elektronických systémů, snímačů teploty, atd. Tyto systémy jsou dosti... aktivní. Pasivní dům v jeho pojetí je naopak zcela oproštěn od těchto aktivních prvků. Solárních zisků je dosahováno správnou konstrukcí domu, jako je kompaktní tvar, velikost oken, stínění, akumulace atd. Netvrdím, že by takový dům v našem klimatu dostal název "pasivní", patrně by měl příliš velké ztráty, u nás prostě není dost tepla a slunce.
Myslím, že překrytí slámy dřevovláknitou (nebo jinou) izolací, má hlaně za cíl eliminovat kondenzaci vody ve slámě v místě tepelných mostů. Mezery mezi balíky se docpavají slámou, prý se to ale nikdy nepovede dokonale. Nejde mi o propagaci slámy, chtěl jsem jen říct, že slaměné PD existují a fungují.
Rekuperaci máme doma. Větráme i okny. I já jsem slyšel, že vzduch, který projde většinou umělých materiálů, kovovým potrubím a pod., je zbaven záporných iontů. Nevím ale, co si o to myslet. Každopádně je příjemnější dýchat čerstvý vzduch z vevčí.
© 2012 PermaWeb
