Zdravím členy permaWebu a zejména jeho ovocnářské sekce..

Nevím, zda jsem se zařadil do té správné skupiny na tomto fóru, ale jako asi jeden z prvních průkopníků aplikace permakulturních principů na vinohradnictví mám nejblíže k pěstitelům ovoce.
Předem chci podotknout, že jak ve vinohradnictví, tak v PK jsem úplným nováčkem, ale to myslím není na škodu. Dosud jsem se nesetkal s podobně smýšlejícím vinohradníkem / vinařem, a proto jsem vstoupil na tento web, abych mohl s vámi diskutovat některé své plány, praktiky apod., protože spousta z nich, které jsou s úspěchem aplikovatelné na ovocné stromy, by bylo možné aplikovat i na vinohrad. Před 3 lety jsem začal vysazovat vinohrad a od počátku jsem měl v plánu jej vést v režimu bez chemických hnojiv a systémových postřiků a herbicidů, protože jsem (narozdíl od většiny vinařů, se kterými jsem to diskutoval) přesvědčen, že to lze.

Nechci hned svůj první příspěvek zahltit informacemi o svém PK designu vinohradu - takže jen ve zkratce:
- Jižní Morava, 300 m nm., jižní svah, mimo vinohradnickou oblast.
- 700 keřů révy, několika odrůd, vše nové PIWI odrůdy - dosud bez nutnosti jakýchkoli postřiků.
- Hustý spon, 10 000 keřů / ha.
- Bez kultivace půdy, meziřadí oseto směsí trav/bobovitých, příkmenný pás mulčovaný tkanou textilí / štěpkou / slámou.
- Kapková závlaha jen u nové výsadby (jako letos, kdy květen - červenec 0 mm srážek).
- Hnojení pouze vlastním vermikompostem
- polykultura - ve vinohradu rostou i ovocné stromy a keře, do příkmenného pásu postupně přisazovány bylinky jako "živý mulč".
- volný chov drůbeže (slepice, husy) v meziřadí..

Ačkoliv jsem ani na zahraničních webech nenarazil na jediné vinařství aplikující PK, myslím si, že vinohrad je pro PK jako stvořený.. Uvidím co ukáže budoucnost.
Zatím jediný problém, se kterým jsem se setkal, je prorůstání pýru z meziřadí do zmulčovaného příkmenného pásu. Proto chci - jakmile to bude možné - přejít ze slamnatého mulče na ozeleněný příkmenný pás (nízko vzrůstné trvalky - bilynky..

Rád z vaší strany přijmu jakékoli nápady či podněty - jistě máte spoustu zkušeností.
Honza

Prohlédnuto: 613 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Asi mám teda nízko práh dráždivosti :) jen krátce, nebudu se přít,cituji:

"Ačkoli většina kořenů, zejména jemných kořenů, jsou obvykle soustředěny v horní části půdního horizontu v hloubce 0,5-0,9 m, může být růst kořenů do hloubky větší než 30 m, pokud se nesetkají s nepropustnou bariérou (Galet, 2000). Réva vinná patří mezi hluboce kořenící rostliny a...... "

zdroj: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&sour...

> Které konkrétní patogeny révy se drží v mulči? Opakujete podruhé že je "riziko plísní", ale které jsou ty pro révu rizikové? Ano, houby mi na mulči rostou, jsou hezké..

rizikem jsou především dřevokazné houby které nenapadají jen mrtvé dřevo, ale v kůře ( a pokud tedy jste nepsal  o kůře  tak ve štěpce - tím hůře) si na pozemek zavlečete opravdu všechno. štěpka patří do kotle ne do mulče. To že je moderní s ní mulčovat je jinej problém... Uvědomte si jak štepka vzniká - všechno co stojí energetikům v cestě jde do mašiny která to rozdrtí. Jestli byly stormy a keře zamořené nějakým patogenem atd nikdo neřeší. Selský rozum mi říká že tohle bych si na pozemek nikdy nanavezl ani zadarmo. Ale prosím pokud to risknete.


>Jak se daří Vašemu vinohrádku? Jakým způsobem jste připravoval půdu před výsadbou vy?
Opět podotýkám - ptám se, protože mě to zajímá - není to nějaké vrtání či uštěpačná poznámka.. :-))

Mám jen jednotlivé sazenice na vybraných chráněných místech. jsem v podhůří vysočiny kde už réva potřebuje kožich :)

Právěže sem experimentoval s výsadbou do neotočené půdy a do půdy kde se vykopala hluboká jáma a v růstu a síle vedou sazenice ktere byly sázeny do otočené půdy.  Každý rok si rozmnožuju sazenice sám po řezu - ostříhané révi 40cm do země , co přežije do příštího roku vykopat a na na nové stanoviště.

Čeká mě malá vinička na asi 10x5m , ale až bude dostatek materiálu.



Stran rigolace se asi nedohodneme, ale to není mým cílem - je třeba akceptovat názor druhého, i když s ním nesouhlasíme, a nesnažit se jej za každou cenu přesvědčit. Předložil jsem jen argumenty, každý ať si udělá svůj názor..

Stran patogenních hub píšete opět nekonkrétně "dřevokazné houby, které nenapadají jen mrtvé dřevo". Máte zřejmě namysli saprofytické houby, které mohou být fakultativně parazitickými.. Tím nám ze hry vypadává oidium a peronospora, zůstává ESCA a Petriho choroba. Ze souborů patogenů ESCA jsou opravdu některé druhy (co vím, tak jeden určitě) saprofyté až fakultativní parazité..
Ochrana proti infekci ESCA však spočívá zejména v zabránění vstupu infekce do keře (pokud možno řez jen jedno- a dvouletého dřeva, případné rány do starého dřeva ihned přetírat) a dále klučení napadených keřů a neponechávání tříletého a staršího révového dřeva ve vinici. Paradoxně nejvíce postižené evropské vinohrady jsou v Itálii a ve Francii, kde určitě stěpku masově nepoužívají.

Vinohradnictví (jako většina lidských činností) je zatíženo spoustou "vinařské latiny", resp. selského rozumu, chcete-li.. Jakože příkmenný pás MUSÍ být okopán, že kořeny potřebují dýchat apod. Co já si toho vyslechl. Ale jak zjišťuji, ono spousta z toho "MUSÍ" a "NESMÍ" se ukazuje býti velmi relativními..
Nicméně nechci štěpku za každou cenu obhajovat, sám od ní upouštím a budu ji spíše kompostovat než nastýlat. Ale z důvodu, že oproti slámě se s ní hůře pracuje a hůře plní účel, pro který jsem ji používal..

Ani podhůří Vysočiny nemusí být pro vinohrad problém - viz Vinařství Sádek. Jde pouze o polohu a zvolené odrůdy. S jakými odrůdami experimentujete, smím-li se zeptat? Pokud je u Vás chladnější klima a jsou silné zimy, popřemýšlejte o odrůdách jako jsou Frontenac a Marquette..

Honza H: Já jsem naopak přestal používat slámu a kůru a nahradil jsem je štěpkou. Nejlépe se s ní pracuje a také pro půdu se ukazuje jako nejpřínosnější. Kompostování je také cesta, ale je to práce bez které se dá obejít. Navíc zkompostovaná štěpka nefunguje jako mulč bránící růstu plevelů. Po cca 3 letech je ze štěpky velice úrodný substrát ve kterém semena plevelů bez problémů klíčí a rostou. Takže kompostovat pro tvorbu substrátu ano, ale pokud to má být mulč, tak nekompostovat. Maximálně nechat zapařit na hromadě (při silné vrstvě raději nechat zapařit, při tenké bych se na to vykašlal).

Vlasatej: Tak pokud je štěpka (dřevo, kůra) tak nebezpečná, to je pěknej průser. To nemůže přežít žádný strom v lese, když to tam všechno padá na zem a žerou to houby. V naší štěpce naštěstí rostou jenom hodné houby, takže žádné problémy nemáme  :-D

QNX:
Jasně, každý používáme to, co se pro naše konkrétní potřeby více osvědčí. Já byl také zpočátku zapálený do štěpky a slámu jsem použil až když mi štěpka došla. Ale v mém případě problému s pýrem prorůstajícím do příkmenného pásu se následně ukázalo, že se mi lépe pýr odstraňuje z řádků vinohradu zamulčovaných slámou, slámu lze podříznout ploskořezem apod. Dále když zde krtek udělá krtinec, slámu to jen nadzvedne, čili na to jen šlápnu a je po problémui. Štěpkou ale krtinec pronikne, celý se to smíchá a je zde pak třeba štěpku dosypat. Štěpku mi rozhrabávají kosi a drozdi - u slámy toto nepozoruji. Atd atd.. Kolem stromků jí ale dávám, dále ji používám jako podestýlku do výběhu slepic apod..

Tím kompostováním jsem měl na mysli, že když nyní na zahradě seštěpkuju hromadu větví po ořezu stromů a keřů, tak už štěpku nesypu do vinohradu,ale jen ke slépkám nebo k žížalám..Prostě pro mé účely mulčování úzkého příkmenného pásu ve vinohradu se neosvědčila a už jí ani nebudu dovážet zvenčí.. Zůstanu u slámy, eventuelně sena - např. staré poloshnilé balíky sena, co se povalují různě na okrajích luk, svoje seno z mého sadu a louky apod.

Tímto mě napadá jedná otázka pro tebe QNX: ty jako designér budeš odpověď znát.
Svůj dům se zeleninovou zahradou a přilehajícím vinohradem prohlásím za zonu 0-3. Mohu jiné pozemky (sad, louka), které ale nejsou v přímém kontaktu se zahradou či vinohradem (jsou cca 1 km daleko) prohlásit za zonu 4? Protože sice netvoří jeden celek geograficky, ale výměny a toky hmoty a energie mezi všemi zonami fungují - např. produkty a odpady (zejména seno, ale třeba i větve stromů a pod) z těchto pozemků využívám v zahradě k mulčování a naopak kompost ze zahrady používám při výsadbě stromků v sadu.
Dík za odpověď..

Honza H. Asi používáš tenkou vrstvu štěpky, pak to nefunguje. Dobře založeným mulčem ze štěpky pýr moc neprorůstá. Případně se snaží prorůstat, ale jde snadno vytáhnout i s dlouhým kusem oddenku (klidně metr). Krtek krtičinu skrz štěpku také moc neprohrabává, alespoň si nějak nevybavuju, že by se mi to někde stávalo. Ptáci do toho občas hrábnou, ale na té vrstvě to v podstatě nic nemění.  Ale ona ta štěpka stejně nemusí být vhodné řešení pro tvůj záměr. Pokud nemáš dost vlastní, tak to potřebné množství by bylo neúnosné. Cenově by to byl nesmysl.

Co se zónování týká ...... já se původního schématu od B.M. nedržím. Princip zónování se dá použít ve všech měřítcích a v mnoha různých případech. Zónovat můžeš katastr obce, ale i prostor na pracovním stole, nebo zaměstnance ve firmě. Co přiřadíš k jednotlivým číslům za účel a jaká pravidla si pro to určíš, to je jen na tvém záměru a na tvé představivosti. Zónování si udělej tak, aby ti to vyhovovalo.

QNX: 

díky za vysvětlení..

S to štěpkou je to tak, že v pásu širokém 50-60 cm a dlouhém desítky metrů nejsem za žádnou cenu schopen dosáhnout vrstvy silné 15-20 cm, což je myslím vrstva, která již dostatečně zabrání prorůstání.Je to moc úzký pás, na jeho okrajích takovou vrstvu prostě nemohu udržet. Věřím, že na větší ploše toho dosáhnout lze.. Ve výhledu 2 let mám v plánu založit malý sad (10x30 m) ala "Back to Eden" - tam té štěpky padne minimálně 50 kubíků. Doufám, že tam to bude fungovat.. Máte s touto metodou pěstování ovocných stromků ve vysokém mulči nějaké osobní zkušenosti?

Honza H. Vyloženě jako podle BTE ne. Jen v jednom sadu mám štěpku  v pásu kmenů, pod stromy pruh louky a nad stromy pruh orné půdy. Navíc mezi ovocnými stromy břízu, kterou seřezávám a přidávám na vrstvu štěpky. Pak jsme dělali nějaké výsadby keřů do štěpkového mulče, záhony na letničky s mulčem ze štěpky a štěpkové cestičky. Na úrodné půdě to je dost drahá metoda, pokud to má být jen na potlačení plevelů. Na neúrodné půdě to vedle plevelů řeší i zúrodňování půdy, tak tam to už má větší smysl.

nemám prostě jižní svah, nebo od severu chráněné stanoviště. Já odrůdy nekupuju, snažím se ve svém okolí najít to čemu se daří a po dohodě s vlastníkem třeba za řez si odnesu réví a rozmnožím si ho a dál sleduju jak se mu bude u mě dařit.

Nejlíp se daří samozřejmě bagu :) ale mám tu i jednoho dalšího favorita, uvidíme tento rok, minulej rok dostal pěkně zabrat mrazem .

QNX: jenže v lese neleží na zemi štěpka :)  to je jedna věc. Druhá věc je že pokud v lese ( teda spíš v pralese který člověk neudržuje) jsou za celou evoluci určité vztahy a současně tvrdá konkurence. Z každého semínka nevyroste dospělý strom... dospělé stromy jsou "vítězové" určitého konkurenčního boje a současně měly trochu štěstí....

To prostě nemůžeš srovnávat.

Ono stačí donést si domů třeba koupenej substrát a zkusit si do něj něco zasadit - většina rostlinek Vám padne na padání klíčních rostlin atd. Prostě za mě štěpka ne, jedině do kotle. Ale nikomu to nenutím. ze souseda kterej by si zamulčoval pozemek vrsvou štěpky bych měl obrovskou radost, stačí mi ty chvojky vysázené pro okrasu které ničí hrušně v obrovském okruhu - rez dokonce dosáhne i na některé slivoně....

Vlasatej:
Já bohužel ani jednu z mnou uvedených odrůd nemám - ale mohl bych ti na zkoušku nabídnout (pokud již nemáš) réví Solarisu. Ten se úspěšně pěstuje i v Polsku a jižní Skandinavii, u mne letos dozrál na 25 ° cukernatosti již koncem srpna, u tebe na Vysočině by do poloviny/konce září dozrál bez problémů. Je docela dost mrazuvzdorný, velmi odolný vůči peronospoře a celkem dost i proti oidiu.. Jediná jeho negativní vlastnost je, že začíná poměrně brzo rašit, takže květnové mrazíky mi jej vždycky spálily. Ale to by paradoxně u tebe na Vysočině nemusel být problém. Je to jinak nenáročná odrůda, velmi bujná, dobře plodí, i na letorostech ze záložních oček plná násada květů.
Pak můžu nabídnout Cabernet Cortis (Solaris x Cab.sauvignon) - zraje o 2-3 týdny později než Solaris, ale jinak vlastnosti obdobné.

I z Baga se dá dělat víno, ale píšou, že mladé víno je dost drsné a proto potřebuje delší dobu ležet v dubovém sudu. Pak je prý poměrně dobré..

Pro ilustraci posílám pár fotek vinohradu z letošního léta - aby byla představa.
Na první fotce je výsadba Solarisu. Je tam vidět zarůstající zamulčování štěpkou..

Toto je výsadba C. Cortis - zamulčovaná slámou

.. a tady detail, jak bych si představoval celý příkmenný pás - toto je máta u mladé sazenice Solarisu..

sekat, sekat a sekat.....vysoké trávy usroupí nízkým a fertig. Je třeba brát pýr jako kámoše, vytvoří dostatek biomasy k mulčování a k rozmnožení endafonu.Po potlačení pýru lze sekat méně a vymazlit si přirozenou sukcesí pestrost k obrazu přírody.Příkmenný pás řešit vyžínací sekcí, já mám od zámečnictví strýček a je to pecka, už to má nasečeno kolem tisíce kilometrů příkmenného pásu v sadu a furt to drží pokupě....Zajímaly by mne spíše pěstované odrůdy, zdali jsou některé pravokořené, sám mám jednu odrůdu , která dobře zraje i ve špatných podmínkách, množím ji řízky a funguje to bezvadně. Sám mám pár rostlin vína, sadů mám jedenáct hektarů....

Vlasatej: Jestli je to štěpka z větviček jehličí a listí, nebo přímo větvičky, listí, jehličí ....... to není podstatné.   Tvoje obava ze štěpky nemá žádný racionální základ. Funguje to na mnoha místech a na žádné potvrzené problémy s použitím štěpky jesem zatím nenarazil (u sebe, ale ani u jiných). Zatím vím o jediné a to podstatné nevýhodě. Výroba štěpky je pracná/nákladná. Pokud bych mi někdo nabízel štěpku zdarma, klidně si pár tisíc kubíků vezmu a použiju na pozemcích. 

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby