Haloo, má nekdo zkusenosti s vypestovaním zeleniny v teto nadm.vysce-konkretne Jizerske hory, me zkusenosti jsou takove ze se mi misto rajcat podari vypestovat cherry rajcatka, misto mrkve babykarotku atd..jak pro trpasliky-jaro zacina o mesic pozdeji, slunce malo a pomerne brzo zima.
Samozrejme je zde moznost skleniku nebo foliovniku ale ty se mi nelibi...??

Prohlédnuto: 8906 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

urcite sklenik
Zdravíčko,
mám zkušenosti asi dva roky s pěstováním zeleniny v 700m.n.m a po týhle době jsem si už zcela uvědomyl že nemůžeme čekat zázraky :) Na nějakou brokolici , květák jsem ani nemyslel ,ale i rajčata , mrkev , taková klasika se ukázali jako "problém" resp. dříve jsem žil-pěstoval zhruba 350m.n.m a i když jsem věděl otom rozdílu , reálná zkušenost byla překvapiwá . Takže doporučuji nemyslet na nějaký celkový samozásobitelství :) Hlavní věci vidím v dobrý půdě ,stanovišti rostlin , výběru genetiky a v neposlední řadě i dobrýmu počasí , letošek byl opravdu studeney :/ Určitě ale neházet rýč do keře! jen si uvědomit podhorské klima . A třeba já jsem byl taky odpůrcem skleníků ,ale paxem viděl pár hodně alter-uměleckých skleníků a možná dobudoucna tu budeme pěstovat i papriky ;))

přeju hodně štěstí :)
od 400 mnm se v ČR nedá pěstovat zelenina na výsledek,jedině skleník a vysoké záhony co si fakt přitopí biomasou ,skleník vkusně napojený na dům jako zimní zahrada-ŽIJEME ZELENINOU

P.S. Ve skleníku sem vyráběl jogurty s kozího mlíka,takže mimo jiné je to obrovskej jogurtovač,sklad,a bydlí tam kaktusy a obrovská želva,a v zimě se tam nahřejete-nebo ohřejete dům,prostě multifunkční
Takže chceš říci že od 400m.n.m výš lze mít v čr pouze trávník ? neberme v uvahu prosím komerční využití vypěstované zeleniny ...




Hlad říká:
od 400 mnm se v ČR nedá pěstovat zelenina na výsledek,jedině skleník a vysoké záhony co si fakt přitopí biomasou ,skleník vkusně napojený na dům jako zimní zahrada-ŽIJEME ZELENINOU

P.S. Ve skleníku sem vyráběl jogurty s kozího mlíka,takže mimo jiné je to obrovskej jogurtovač,sklad,a bydlí tam kaktusy a obrovská želva,a v zimě se tam nahřejete-nebo ohřejete dům,prostě multifunkční
Jsme 550 m n.m. a zeleninu pěstujeme, nedávno jsem se byl podívat u jednoho pěstitele co je cca 650 m n.m. a ten zeleninu pěstuje také. Takže nevěř, když někdo píše že to nejde :-)
Sepp Holzer pestuje zeleninu 1000 m.nad morem takze to asi pujde, jen je potreba IMHO zajistit spravne podminky a zvolit ty spravne druhy zelenin .)
To není dobrý příklad. Seppův statek je cca 400 km na jih o nás a v tam to v této nadmořské výšce vypadá úplně jinak než u nás. Navíc ho pěstování zeleniny neživí...
nechci nikomu připomínat znalosti ze základní školy a to, jakou má vliv nadmořská výška a zeměpisná šířka na teplotu,co to je zelinářská oblast apod.pokud vám nejde o námahu ani o výsledek zcela jistě vypěstujete ovocný strom na pradědu,jenom na moravě je 14 dní rozdíl mezi vinnařskou oblastí a Hanou(100KM mezi U.H. a Ol.) a dalších 14 dní v Nízkém Jeseníku,pozoruj otevřenýma očima a srdcem

H.
V jizerkach bude zahony potreba zrejme prohrivat kompostem a sazenice rychlit v parenisti .. ale dle mne turin, redkev a brambory porostou.

Klimaticka mapa CR s popisem
http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/klimapa.html

Můj bratr pěstuje zeleninu na Krkonoších v 1100 m.n.m. Jde to. Jen je potřeba volit rané odrůdy a co lze předpěstovat v kelímku si připravit. Brambory se např. velmi dobře pěstují v sudech - něco jako v peruánských alpách - vemeš sud, dole proděravíš aby v něm nestála voda a dáš trochu půdy a brambory, jak začnou růst tak přisypáváš, většinou se dostane až nahoru, takže když rostliny zaschnou tak sud povalí a brambory vybere. Je možné pěstovat saláty i rajčata, jen je dobré jim pomoci děrovanou fólií na vrch nebo na čtyři tyčky okolo rostliny. Samozřejmě jde i hrášek a fazole na lusky, jen je třeba vysévat co nejdříve to jde a sklízet v létě, na podzimní sklizeň se nevytvoří kvůli chladnějšímu počasí semínka.
Já sama bydlím 580 m.n.m. a krom volby ranějších odrůd žádné problémy nepozoruji. Je potřeba jen zajistit kvalitní půdu, což se dá hnojem, kompostem atd.



tomáš hanák říká:
Takže chceš říci že od 400m.n.m výš lze mít v čr pouze trávník ? neberme v uvahu prosím komerční využití vypěstované zeleniny ...




Hlad říká:
od 400 mnm se v ČR nedá pěstovat zelenina na výsledek,jedině skleník a vysoké záhony co si fakt přitopí biomasou ,skleník vkusně napojený na dům jako zimní zahrada-ŽIJEME ZELENINOU

P.S. Ve skleníku sem vyráběl jogurty s kozího mlíka,takže mimo jiné je to obrovskej jogurtovač,sklad,a bydlí tam kaktusy a obrovská želva,a v zimě se tam nahřejete-nebo ohřejete dům,prostě multifunkční
šak jo máte pravdu,vypěstoval jsem brambor uprostřed smrkovýho lesa,ale když budu chtít od své práce výsledek a soběstačnost,končíme na 400 m.n.m.,pěstoval jsem s bábinou 600 mnm aji květáky ale to už je prostě loterie,pokud budu chtít zelí do soudku a hlavky do sklepa a něco na výměnu,nebo sad jablek, meruněk,švestek ,hrozno- do sklepa napovidla na sušení na slivovici na vaření ,tak přes 400mnm to bude na houby a ne na zeleninu a to nemluvím o teplomilné hokaido,paprikách rajčatech atd.Prostě pokud chcete být živý vlastní zeleninou a mít z toho radost a ne starost a dvakra tolik práce pěstujte v teple viz. mapa

jde to ,ale dře to-jedině skleník!
Hlad: Každá poloha má svoje výhody a nevýhody. Já jsem se právě pro ty výhody rozhodl pro polohu cca 550 m n.m. a zvolil bych tak znovu. S pěstováním je to tady náročnější, ale pěstovat se tu dá (i úroda hokaida byla letos dobrá). Určitě není pravda, že pokud chce člověk dosáhnout potravinové soběstačnosti, tak končí na 400 m n.m. Je to pouze otázka kvality designu, zkušeností a času. Má to i další výhodu ...... v drsnějších podmínkách se člověk mnohem víc naučí a mnohem víc pochopí. Když se naučí pěstovat tam, tak pak je pro něj hračka pěstovat pod těch 400 m n.m.

Odpovědět do diskuse

© 2017   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby