Koncem října nám družstvo předalo do užívání pozemek (necelý třičtvrtěhektar), loni tam pěstovali kukuřici,předloni obilí. Pole podmítli diskovačem.

Jak nejlépe dát půdu do pořádku, zbavit chemické zátěže po neekologickém hospodaření družstva, dodat humus?

Jak to děláte vy ostatní,když dostanete pole po družstvu do užívání? Hned sázíte a pěstujete?

Kdo má čas,tak je asi nejlepší naset zelené hnojení. Ale které je nejvhodnější? Asi je lepší pestrost-tak nějaká směs?

Méně pracná varianta by mohla být na rok nebo i dva roky naset komonici? Příp. ji potom sklidit na semeno.

Nebo rekultivační směs travin a květin... na té části pozemku,kde se budou sázet keře a stromy,by to pak mohlo zůstat trvale.

Kdyby byl k dispozici traktor,tak třeba 2x ročně zelené hnojení (svazenka, peluška...) a zaorat ho.

Nebo pokrýt mulčem a za dva roky bude kyprá půda... (to by bylo potřeba teda hodně mulče :-))

Když tam vyroste třeba velká komonice,tak to by bylo dost materiálu...

Možností je víc. Raději bychom vybrali tu variantu,kterou dokážeme udělat ručně bez mechanizace.

Pole je vedené jako orná půda a leží v CHKO. Vedle je z jedné strany cesta a z ostatních 3 stran pole,které užívá družstvo.

 

Sice s tím tolik nepospícháme, ale stejně už bychom něco chtěli vysázet,tak aspoň živý plot nebo pár stromků a keřů na okraji.

Později bychom na něm chtěli pěstovat trochu zeleniny (hlavně dýně), na části naset pestrou louku, nějaké keře a stromky.

Díky za vaše rady, nápady, postřehy, zkušenosti ...

 

Prohlédnuto: 2634 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Já to řešil... nekřesťanská pakárna.musíš vědět horizont událostí. kdy chceš set, sázet, zatravnit....

 Já, pokud bych měl třičtvrtěhektárek, tak bych šel za prvním kolemjdoucím farmářem, eko neeko, vyžebral bych 8až 12 vleček devítek slamného hnoje, nebo 7 vleček  kravského, hutného, leženého aspoň měsíc či dva.

Nechal bych to rozmetat a zaorat HLUBOKOU orbou, min 35  i 4ocm hluboko. To by byl základ. Pak bych na to zasel vojtěšku, monokulturu, kterou bych po dva roky mulčoval a pak bych se rozhodl, co dál.  Po družstvech je málo humusu a třebas pro sad či louku už ten humus nedodáš.   Budeš do smrti civět na špatný stromy v jalové půdě.

Vojtěška ovlivní půdu nejen těma bambulkama s živinama, ale i mechanicky působí na půdu snad přes půl metru...

Prostým mulčováním jsem půdní strukturu neovlivnil ani po 10 letech.....je to výhradně o humusu. Čím víc ho dostaneš do půdy, tím lépe.Dusíku se neboj, ten  vyšumí....

Škodlivinama se nezabývej, stejně není spolehlivá metoda, jak odstranit škodliviny, co se usazovaly 60 let. Tvař se, že tam nic není, nebo to udělej jako já, chovej na té půdě 15 let na pastvě zvířata, ty prodej arabům, a po 15 letech to zorej  a pěstuj zeleninu i ovoce. Je třeba si uvědomit, že se nejedná o prosté hnojení, ale vyrovnání deficitu, pohnojení a zároveň zásobní hnnojení. Dle půdní struktury můžeš klidně dodat 400 až 600 metráků hnoje  na ten pozemeček.

Pak se můžeš zabývat půdními rozbory a dodávat cíleně dobroty , co tam chybí. ekonomika...

 Hnůj fůra 9 tun vlečka s kravským hnojem 600, plus doprava 18kč kilometr. naložení na rozmetadlo 450 kč hodina, práce na 1 hodinu, 0,6mth.

Rozmetání hnoje rozmetadlem ru5 600kč na hodinu,práce 1,5 hod, 1,5mth.

Hluboká orba 1200kč za hektar motohodiny záleží na soupravě.

Zasetí secím strojem s rotačními bránami 400kč hektar

Vojtěškové semínko , potřeba 14 až 16 kg na hektar, kilo stojí 70 až 140 kč, záleží, jak tě chce kdo odrbat.....chtěl jsem napsat vojebat, ale není to slušné...

Nekupuj hnůj od kravína či stáje, ale z hnojiště , kde to pár měsíců leželo.... dostaneš za stejný peníze mnohem, mnohem, mnohem víc..

 

 

 

mne to s tim hnojem nejak nejde, tedka sem to skoumal , nac mi traktorista slibil zadaco vlecku hnoje, rikal sem si ten bodne, nase pozemky lezeli ladem tak 50 let od nemcu tam nikdo nic nepestoval, a chtelo by to pohnojit aspon myslim, co vidim za urody i kdyz e to lepsi. pak sem ale narazil na to ze kravskej hnuj je pro permakulturisty spatnej.

co si o hnji kravskym myslite vy.?da s epouzit v permaulture nebo ne.?

no jasně, je jedno, jestli hnůj je od koní, krav či ovcí,... zajímalo by mne, jak to řeší pravověrní permakulturisti, páč to já  nejsem.....
 
drudo drudriger říká:

mne to s tim hnojem nejak nejde, tedka sem to skoumal , nac mi traktorista slibil zadaco vlecku hnoje, rikal sem si ten bodne, nase pozemky lezeli ladem tak 50 let od nemcu tam nikdo nic nepestoval, a chtelo by to pohnojit aspon myslim, co vidim za urody i kdyz e to lepsi. pak sem ale narazil na to ze kravskej hnuj je pro permakulturisty spatnej.

co si o hnji kravskym myslite vy.?da s epouzit v permaulture nebo ne.?

drudo drudriger: pro koho je špatnej kravskej hnůj? Co je to zase za hovadinu?

hledal sem to na webu nasel sem v 3 ruznch strankach na internetu sem to nasel. taky vknizce co tu mam biozahrada od radomil hradila je psano v tom zmyslu ze cesrtvi kravsky hnuj nepouzivat apak sou tam duvody proc ho nepouzivat.

mozna je chytak v tom ze se ma odlezet a zakompostovat ci cert vi co, ale to uz tam nepise.. sam sem asi pred mesice stravil jeden den chystanim si veci a studovani toho co vse budu potrebovat a hledal jsem docela na internetu co s kravskym hnojem a prisel sem k zaveru ze je spatnej pro biozahrdau ci ekozahradu.mate nejakej dobrej odkaz na to co s kravskym hnojem nejake typi co s nim etc. nastsesti sem ten hnuj este nezrusil, este sem nepotkal toho traktoristu..

kravy sou chovane na velikich loukach a slama by mnela bejt z bio psenice co od nich taky kupuji......oni rave delaji bio psenici a stale mrskaji vsechen hnuj na pole a zaoravaji...takze takovej hnuj by mohl bejt v pohode. nevim ale jak a co s tim v mensich zahradach. 

drudo: My tu a tam bereme kravský hnůj od souseda, má dvě tři zvířata, takže žádný velkochov. Soused vyveze hnůj na louku na hromadu a nechá ho tam odležet a my si pak přijedeme s kolečkem. Můj dědeček míchal hnůj ze stejného zdroje (ovšem od otce tohoto souseda) s nevyzrálým kompostem a nechal to přes zimu přeležet a bylo hotovo.

Ovšem tenkrát se o žádné permakultuře zdaleka nic nevědělo, tak nad tím nikdo nešpekuloval :-) Podotýkám: máme zahradu, ne pole.

nejake rady co s cerstvim hnojem , bez mechanizace tu nemam, co s nim udelat jak o pak zapravit do zahrady na policka a tak ruzne finty kolem docela by mne to potesilo!

Víc než na hnůj bych si dal pozor na všechny ty "biozahradníky", "ekozahradníky" a "permakulturníky" ......... to si nedovedete představit jakou paseku to může udělat z vaší zahrady.

drudo: Postup mého dědečka byl tento: Měl hromadu nevyzrálého kompostu, soused dodal kopu hnoje, dědeček vzal vidle a vytvořil z těch dvou hromad hromadu jednu, hezky vrstva komopstu, vrstava hnoje, vrstva komostu atd. až do vyčerpání zásob. Další rok tu hromadu ještě jednou přeházel a překátroval a babička ho chválila, jaké mají pěkné hnojení a zadarmo :-)

mozna se ptam az moc blbe a neskusene, chapu nechat to rok odlezet prehazet promichat s normalnim kompostem, jak pak zapravovat do pudy....jakou vrstvu a asi to s rycem zapravit asi nejlepe na podzim.? spravne.? bodnul b nejakej odkaz kde se to nejak vice rozebira, myslim ze i jinim by ten odkaz pomohl, nebo sepsat to jako clanecek ci blog, dat do googlu permakutura krvasky hnuj tak nic moc dedecek google nerekne.

drudo: Vůbec se neptáte blbě a nezkušeně, Drudo, to já Vám nedokážu pořádně odpovědět. Můžu jenom popsat, co dělal s hnojem můj dědeček a fungovalo to. Bohužel dědeček je už třicet let mrtvý a já se musím spolehnout jen na svou paměť. 

Měli jsme tehdy na zahradě blízko sebe čtyři hromady: 

1. nový čerstvý (letošní) kompost 

2. loňský nevyzrálý kompost

3. kompost s hnojem

4. hotový kompost 

Ten kompost s hnojem vypadal jako sendvič (vrstva hnoje, vrstva kompostu, jak jsem už napsala výše) a hnůj se už do něj dával odleželý (buď ležel u souseda na louce, nebo u nás na hnojišti - dokud naši měli ještě králíky, míchal se s králičím).

Překátrovaný kompost se přidával do jam k novým stromkům, zarýval se do záhonů na zeleninu, přihazoval se pod rybízy, babička jím zahrnovala růže a kdovíco ještě. Takový kompost se také dával do pařeniště, na "dno" pařeniště se dával čistý hnůj, aby topil. Safra, na co všechno jsem si vzpomněla :-) My zatím zeleninu nemáme, takže tohle neřešíme, ale dojde na to, ať už někdo píše, že je to permakulturní nebo není :-) :-) :-) O odkazech nevím, ale jakmile na nějaký narazím, přidám ho sem.


 Trochu vědeckého fekalismu....

Kráva je přežvýkavec jako koza či ovce. Její zažívací ústrojí je tak choulostivé, že do ní můžete nacpat jen trávu, nebo něco podobného. Nesežere ani staré pneumatiky, ani eternit ze střechy, ani staré pražce. takže, z ní vyleze zase strávená tráva, nebo ěco podobného. Když píchnete krávě antibiotika, tak na těch 5 až 7 metráků zvířete píchnete 10 až 20ml injekci. Něco zůstane v mase, něco v krvi, něco v  mlíku, něco vykadí a vyčůrá.Kráva vypije denně 40 i více litrů vody, něco nadojí, zbytek z  ní vyleze. Antibiotika v hnoji nenaleznete sebesofistikovanější metodou. Nic jiného jí konvenční farmář nedá, páč vše nad limit stojí peníze a ty nejsou. Takže ´hledat v hnoji nějaké škodliviny je odvážná myšlenka. Hnůj se kompostuje, páč nesmrdí, je drobivější a lépe se s ním pracuje.

Proč brát od farmáře uleželejší hnůj?? uleželý váží víc, a farmář vám naúčtuje stejně plnou fůru, i když poveze cokoli.Navíc si v něm dovezete fůru žížal.....kolik hnoje???

Normální hnojení je 5kg na metr čtvereční, kdž chceš mít zásobu v půdě, dej dvojnásobek zarýt na rýč hluboko.

Odpovědět do diskuse

© 2019   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby