Polykultura
Prohlédnuto: 923 x
Odpovědi do této diskuse
-
Permalink Odpověď přidal(a) Marek Hrdina na -
Ahoj,
neporadili byste mi do jaké skladby bych měl zařadit merlík čilský? Měl bych ho brát jako lebedu?
-
Permalink Odpověď přidal(a) Neon Proto na -
Já jsem postupoval podle:
http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/zeleninova-polykultura-aneb-...
A zkušenost mám jako uživatelka "sklenka" zde:
http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=42&t=377
Dovolím si zkopírovat:
Zkoušela jsem to, jen jsem trochu na rozpacích, co o tom mám napsat. Přiznám se, že jako metoda osevání čistých připravených záhonků mě to příliš nenadchlo - připadalo mi, že zelenina vždycky vyrostla ve shluku pouze na určitých místech, takže jsem toho musela hodně protrhat v ještě hodně mladém prakticky nevyužitelném stavu a spousta míst naopak zůstala holých nebo téměř holých. Navíc ty jarní rychle rostoucí druhy (ředkvičky, saláty) vždycky přerostly a utlačily ty pomaleji rostoucí, třeba mrkev mi v tom nikdy nevyšla. Ve výsledku mi připadalo, že je s údržbou víc práce než kdybych sela tradičně cíleně do řádků nebo jiných patvarů - tam má člověk alespoň přehled, co kde je a co je třeba případně ještě dosít. Taky s pletím se u řádků může začít dřív - já třeba miříkovité rostliny podle děložních lístků najisto nerozeznám. Svým způsobem tyhle polykulturní záhonky ale používám u lehce zamulčovaných ploch, na kterých nechávám samovysévat saláty, naťovou petržel, pastinák, mangold, lebedu, sem tam se objeví i kopr nebo kadeřávek - koncem března, začátkem dubna už vidím, kde mi co raší, a přisévat nebo dosazovat můžu pak jen na volná místa. To se mi jeví jako efektivnější způsob.
-
Permalink Odpověď přidal(a) michaela opočenská na -
Prosím poradí mi někdo kam a s čím nejlépe zasadit brokolici,pastiňák,petržel,vodnici kedluben, řepu ???
Pokud děláte polykult. záhon tak tam sejete vícero druhů a v rámci jednoho druhu i ty rané odrůdy a pozdní najednou
a nebo ty pozdnější se pak dosévají ?
A ještě, zkoušel někdo 3 sestry - jak se to přesně sází či seje ???Je to kukuřice,fasole a dýně.
děkuji za odpovědi
-
Permalink Odpověď přidal(a) jarda bon jovi na
-
No právě.... taky jsme s mojí polovičkou narazili. teorie je dobrá, ale v praxi to je jináč. brokolice mi zastínila všechno a bylo po tém prdlajjs. rozhodně to chce , aby mrkev chránily cibuloviny proti hádátku, takže mezi 4 řádky mrkve dáme česnek nebo cibuli. Mezi košťáloviny jsme dávali kopr, že odhání bělásky... Kopru byla hora, bělásci žrali jak o život. funguje chrpa, nebo postřiky jíchama.
Fazole zastíní vše a mezi kukuřicí toho mnoho nerostlo, krom salátu.Vodnici a tuřín dáváme spolu s ošlejchem a porkem letním.Kedluben se saláty a po salátech a kelubnech pohanku. Dobrý je aksamitník, divizny, a lichořeřišnice do salátů a místo kaparů, měsíček na všechno.... Když tam furt neco kvete, tak to je pěkný a užitečný pro hmyzáky......Lonský boj s běláskama vyhrály chrpy na jednom záhonku a na další můj odvar z pálivé feferonky.... jolokia se jmenuje.
Neustále se dosazuje na sklizené a vysévá jak oživot. Tři dny před štědrým dnem jsme sklízeli hrášek, jak se baští celé lusky...tři sestry jsme zkoušeli, avšak ty kukuřice byly bujné a vše zastínily.....michaela opočenská říká:
Prosím poradí mi někdo kam a s čím nejlépe zasadit brokolici,pastiňák,petržel,vodnici kedluben, řepu ???
Pokud děláte polykult. záhon tak tam sejete vícero druhů a v rámci jednoho druhu i ty rané odrůdy a pozdní najednou
a nebo ty pozdnější se pak dosévají ?
A ještě, zkoušel někdo 3 sestry - jak se to přesně sází či seje ???Je to kukuřice,fasole a dýně.
děkuji za odpovědi
-
Permalink Odpověď přidal(a) jarda bon jovi na
-
Takže, pohanku pěstuju v malém a ne skrzevá jídlo, ale dělám ze sušených kvítků přísadu do thé.....Zbytek natě do jíchy a nebo stelivo pro slepice,..... Pěstoval jsem na zrno, avšak zatím nemám mlátičku....cepem mne to neba.
Odrhnout oplodí, tedy slupku od vnitřního zrna uměli ve valašských kotárech v každé chalupě. To zařízení s jmenovalo žrna. Existuje pohanka tatarka, která se mele celá. Její slupka je pevně přirostlá k vnitřku na rozdíl od běžné pohanky. Obsah rutinu je stejný, takže budu zkoušet tatarku, pak mlátička a žrna.....Pohanka je neuvěřitelný lék, který nelze nahradit...Třeba ta známá story pohanka versus křečové žíly, infarkt, mrtvice nebo dia melitus a fůra dalších.....
tuřín....
Je velice opomíjený a obsahuje látky neobyčejně zvyšující odolnost organismu.Polévka, kaše, mléčně kvašený s řepou, mrkví, zelím.... Mě chutná jako kedluben a do polévky v pohodě,dušený jako příloha, děcka ho žerou jako mlejni, páč nejsou zatíženy minulostí......Dobře se uskladní a dle jednoho z Birkenau obsahuje tuřín látky dlouhověkosti. U nás tuším jeden či dva kultivary, v usa asi 20.
Cyril Prosecký říká:jarda bon jovi: Co děláš, prosím Tě, s tou pohankou? Lze ji v domácích podmínkách nějak zpracovat, aby se dala jíst? Myslím loupat - neloupat. Podle Šmajstrly je to hotová věda...
A za druhé: k čemu tuřín? Před lety (asi 25) jsem ho pěstoval, ale pro naprosté chuťové fiasko jsem toho nechal. Možná se objevily nějaké jedlejší odrůdy, můžeš nějakou doporučit?
-
Permalink Odpověď přidal(a) bobek na
-
Ještě dodatek k pohance. Do polykultury se nehodí, zvlášť na úrodnější půdě přerůstá a následně polehne. Loni mi zalehla právě ten skvělej tuřín :-)))
Nejvyšší obsah rutinu má nať a to těsně před rozkvětem. Rutin je termolabilní, nejvhodnější je z nati udělat přes noc výluh za studena (ideálně s šípky atp.) a ráno zahřát na teplotu těla. Tak zachováme maximum jak rutinu z pohanky tak vitamínu C z šípků.
Rutin je, zejména pro cévy, mimořádně zdravá látka ale existují i jiné zdroje než jen pohanka. Jsou to jeřáb černý (aronie), jerlín japonský a kapara trnitá. Všechny lze pěstovat i u nás jen kapara se musí na zimu přenést do skleníku. Kapara je údajně zdaleka nejlepším zdrojem rutinu. Jeho drobné krystalky je vidět pouhým okem na povrchu pupenů. Tyto krystalky jsou také důkazem pravosti protože kapary bývají často falšované.
-
Permalink Odpověď přidal(a) Simona Pavlů na -
To jsou věci Bobku! Kde pořídím kaparu? Pamatuji ji z Turecka byla celkem robusní.
-
Permalink Odpověď přidal(a) bobek na
-
Dej si do googlu "kapara trnitá" a hned druhý odkaz ... Zatím jsem ji ale nikdy nepěstoval, tak se když tak někdo podělte o zkušenosti.
-
Permalink Odpověď přidal(a) Simona Pavlů na
-
Díky, to bylo snadné :-) Ty květy si pamatuju, byly nádherné.
-
Permalink Odpověď přidal(a) jarda bon jovi na
-
Kapary a spol.. samozřejmě že lze pěstovat křovité kapary a na zimu do vytápěného skleníku jako zdroj rutinu, avšak myslím, že to je zbytečné. Mít vytápěný skleník, tak valím kalísii voňavou,mandragoru nebo tak něco. Pohanka na thé se sklízí v časném rozkvětu min 20% květů a užívá se v nálevu, ve směsi bezového květu, jitrocele a routy vonné. Samozřejmě citován Janča a Zentrich, komu jinému věřit, že...
Routa vonná je toliko nejsilnějším zdrojem rutinu, sama mu dala jméno.
Pohanku seju jak jsem psal bez potíží. Polykultura je o hledání kompromisů a filtrování návodů.....
-
Permalink Odpověď přidal(a) bobek na
-
V čem je nejvíc rutinu a jak ho nejlépe využít už necháme stranou, on je nakonec i v rajčatech. A když někdo léčí homeopaticky, tak na jeho množství vlastně vůbec nezáleží. Takže nakonec není o čem diskutovat. Toho kámoše co vystudoval farmacii se specializací na přírodní léčiva v HK pošlu do háje :-)
Nechtěl by jsi raději napsat něco víc o tom žernu ? Sice ho ještě nemám ale i tak by mne zajímalo jak ho nastavit na loupání pohanky a ne na mletí obilí. Už jsem se tu na to ptal dříve, nikdo pořádně nevěděl. Ani pan Šmajstrla ve své knize moc neporadí (přesně jak píše Cyril Prosecký).
-
Permalink Odpověď přidal(a) jarda bon jovi na
-
Žrna.... na valašsku v každé chalupě a dnes.....
Technicky se jedná o šrotovník , kdy se mezi dvěma kruhovými kameny šrotovalo kdeco. Ty vymakanější měly axiální podložky, čímž se seřizovala axiální vůle či vzdálenost mezi kameny. Ty nejvymakanější měly šroubový mechanismus k přibližování kamenů, tak jako šrotovníky či domácí mlýny.
Pokud vím, moc se s tím neprděli, pošrotovalo se na jemno a přesálo se to přes jemné síto. Hrubé dostal dobytek, z jemného se vařilo.
Na žrně se oloupaly slupky a pak se na dělala krupice na kaši a nebo se nechaly celé kroupy, nebo jemnější šrot na placky. Mám ve výrobě žrnu s dvěma korundovými kotouči axiálně seřiditelnými na téměř nulovou hodnotu a ten bude umět oloupat pohanku, obrousit otruby ze zrna, umlet mouku ze všeho vč kukuřice i žaludů...... Chtěl bych duální pohon, na motorek i kliku. Hladkou mouku však na dvakrát, hrubou i krupici jednomletou. do třicátých let minulého století se prodávaly malé mlýnky i žrny na ruční pohon, na elektromotor i na žentour.
U nás se prodávají třeskutě předražené ruční mlýnky i elektrické, co umí jen šrotovat celá zrna. i to může být řešení, když pěstujeme tatarku, což je druh pohanky, co se mele celý a nebo se část slupek odstraní na sítě.
u Žrny je jediná potíž a to, že každá obilka pohanky je jinak veliká, takže se loupou od největších po nejmenší, když jsou rozdíly veliké, nebo se dělá rovnou lámanka a spokojíme se s kusy pohankových zrn, kotoučwe můžeme přiblížit více.....
bobek říká:V čem je nejvíc rutinu a jak ho nejlépe využít už necháme stranou, on je nakonec i v rajčatech. A když někdo léčí homeopaticky, tak na jeho množství vlastně vůbec nezáleží. Takže nakonec není o čem diskutovat. Toho kámoše co vystudoval farmacii se specializací na přírodní léčiva v HK pošlu do háje :-)
Nechtěl by jsi raději napsat něco víc o tom žernu ? Sice ho ještě nemám ale i tak by mne zajímalo jak ho nastavit na loupání pohanky a ne na mletí obilí. Už jsem se tu na to ptal dříve, nikdo pořádně nevěděl. Ani pan Šmajstrla ve své knize moc neporadí (přesně jak píše Cyril Prosecký).
© 2012 PermaWeb
