Ahoj, neznáte někoho, kdo by prodal/směnil pravokořenné sazenice ovocných stromů a semenáčky ořešáku královského? Ideálně ze Středních Čech. Díky! Zuzana

Prohlédnuto: 10913 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Na semenáčky ořešáků zapomeň. Katastroálná čekací doba na plody s nejistým výsledkem. Můj soused čekal 25 let a plodily mu kamenáče s mrnavými jadérky....

Nikdo pravokořenné stromy neprodukuje na prodej, protože by mu to nikdy ukzuz neschválil a navíc by to bylo drahé jako čokoláda skrze šílenou pracnost.Leda švesku domácí, kterou ničí šarka a  nebo durancie, jistě myrobalán.

Neber prosím vážně báchorky o zázračnch pravokořených stromech.... navíc podnoží můžeš eliminovat nějaké chyby v terénu, nebo tak něco. Třebas na vlhkém místě můžeš pěstovat  slivoně na žilience, páč má mělké kořeny, nebo menší habitus jabloně na menší zahrádku. Pravokořenné stromy se posledních 500 let nepoužívají, zřejmě se ví proč. Budeš li chtít, vysvětlím ti, jak lehce zpravokořenit  jakoukoli odrůdu stromů.

Když se někoho zeptám, proč pravokořené, tak sám neví. Kdybych já chtěl nějakkou alternativu, tak jablka na semenáči jaderničky, hrušky na pláněti, kadlátky na myrobalánu, když není mělko voda, a zbytek by se viděl. Kdybych měl zpravokořenovat, muselo by mi být méně než 25 let, abych z btoho něco viděl.

U pravokořených stromů je totiž nástup do plodnosti dosti dlouhý.

jarda bon jovi: se mi zdá, že trochu motáš pravokořenné (zpravokořeněné) a semenáče. Pokud zpravokořeníš ořešák, tak to bude pořád ta stejná odrůda ze které máš roub. Jenom nevím, proč by to někdo chtěl dělat, protože takovému ořešáku nenaroste pořádnej kůlovej kořen. Možná začít na semenáči vyrostlém přímo na místě a na ten roubovat, ale asi není nutné ani to. Normální přesazený roubovanec dává dobré výsledky.

Se schválením zpravokořeněných stromů by problém být neměl, vždyť i podnože se množí vegetativně.Odrůda by byla zaručená, tak v čem by mohl být problém?

No, ale jinak bych se také držel při zemi. Sám nějaké stromy zpravokořeňuju, ale většinou je vysazuju někde do okrajových houštin, nebo do experimentálních výsadeb. Jinak samozřejmě roubuju, nebo očkuju.

No a proč pravokořenné? To je přece jasné, protože to lidé mají z ekozahradních kurzů.

Myslím že nemotám.

Je třeba si uvědomit, že ŽÁDNÁ  odrůda nebyla vyšlechtěna pro vlastní kořeny, nýbrž VŽDY  pro podnož.

nikdy tedy nebude nástup podnože tak brzký, jak v případě idální podnože.díval jsem se do chetré knihy a rozdíl v nástupu plodnosti je 10 let v průměru. O semenáčkách jsem se bavil výhradně s ořechy....

Porostou bujně, to jistě, avšak je uvedeno na úrovni semenáčků, což je 400% více, než m9 v případě jabloní... Tolik dřeva, a poměrně méně plodů. To dřevo z něčeho ´musí vyrůst, takže dříve přijde vyčerpání půdy, což přijde VŽDY.

Obrovské stromy se hůře udržují, prosvětlují, sklízejí. V tmavém stromě s budou větve vyholovat a plodnost se přenese na okraje větví.

Podnož může eliminovat mnoho špatností , umožní pěstovat ve vyšších polohách nebo suchých podmínkách, naopak na mokru, nižší kmenné útvary a nebo  kdoví kde. Kdyby bylo výhodnější dělat pravokořené stromy, nedělaly by se podnože

bezvirozně metodou in vitro....... Ale to už je jiná story. Nic proti pravým kořenům, enem že někdo zblbnul mnoho duší a já nechápu proč. Mám knihy staré 250 let a roubuje se stále. Myslím již od husitů.Kde se to vzalo, a proč???

pokud bych chtěl napodobovat naše předky, dělal bych to, jak píše qnx. zasadit semínko, tedy jaderničky, aby se pámbíček nezlobil a narouboval bych na to požadovanou odrůdu. Žádné přesazování, trhání kořenů, žádné natáčení světových stran,..... Vyroste zdravý, veliký strom  obdařený dlouhověkostí. Proti m devítce bude v plodnosti o 7 až 10 let později, bude však mít konkrétní užitkové vlastnosti. zaručeně.

 

JBJ: byla vyšlechtěna pro podnož? Já jsem si vždycky myslel, že se šlechtí pro nějaké vlastnosti :-)

Jenže tady asi nejde o srovnání semenáč X roubovanec, ale o srovnání zpravokořeněný X roubovanec, nebo zpravokořeněný X semenáč. Pořád mám dojem, že pleteš semenáč (nejistá genetika) a zpravokořeněný strom (jasná genetika konkrétní odrůdy), který nevznikl generativním, ale vegetativním množením!

Jinak souhlasím s tím co píšeš a také dávám přednost roubovancům.

Jak je to s nástupem plodnosti u zpravokořeněných stromů netuším (ty nejstarší mám pouze 2 roky). J. Svoboda, který u nás zpravokořeněné stromy propaguje tvrdí, že nástup do plodnosti je časný. Tvrdí, že se to prořezávat vůbec nemá ........ Také v rozporu s poznatky genetiky tvrdí, že u semenáčů z pravokořenných stromů je větší šance na ušlechtilé potomky ............ nevím, jestli to už dokázal předvést v praxi, nebo jestli je to jenom jeho teorie, kterou vyučuje na ekozahradních kurzech, ale předpokládám, že je to stále pouze jenom jeho neověřená teorie. V té genetice J.S. vychází z nějaké práce Trofima Lysenka .......... Když jsem to probíral s odborníky, tak jsem dostal odpověď, že Lysenko byl úplnej debil :-) a že jeho práci nemůžu brát vážně. Stejně nehodlám šlechtit vlastní odrůdy jabloní, když je jich vyšlechtěných tolik, že je všechny nestihnu ani ochutnat. Tak to naštěstí nemusím řešit.

Pro zajímavost jsem si udělal pár desítek zpravokořeňěných jabloní a ty mám vysazené jako experiment (moderní i staré odrůdy). Další mám roubované  na jaderničkách, jiné na různých podnožích včetně zakrsajících. Z neprořezávání stromů jsem už dávno vyléčený. Také jsem měl podobně blbej názor a stromy neřezal ......... dodnes na to mám památku v podobě různých patvarů, které už nenapravím ........ale zase to můžu ukazovat jako odstrašující příklad. Naštěstí jsem k tomu názoru stromy neřezat tenkrát došel sám a tak můžu nadávat jenom sobě ........ kdyby mi to někdo poradil na nějakém kurzu, tak bych si to s ním asi teď po letech došel vyříkat :-( Raději se tedy držím osvědčeného roubovat, přece jenom ovocné stromy pěstujeme pro užitek a ne z ideologických důvodů :-)  V případě řezu zase dávám přednost menšímu množství zdravějších a větších plodů před větším množstvím plodů horší kvality a velikosti komplikující sklizeň i zpracování a tak prořezávám . ........... ale když se někdo nechá zblbnout ....... kdo chce kam .....

Nevím, třeba na tom zpravokořeňování něco je ....... když má někdo spoustu času a velké pozemky, tak ať si s tím hraje. Kdo chce sklízet ovoce, tak by asi raději měl zůstat u osvědčených metod ........přece jenom už jsou ověřené velice důkladně. Čas ukáže jestli je zpravokořeňování úplný nesmysl, nebo jestli to nějak užitečné je. Pár desítek let si na ty výsledky budeme muset počkat.

Byla vyšlechtěna pro konkrétní podnož, resp každá odrůda má svoji nejefektivnější podnož do konkretního prostředí konkretního kmenného tvaru, konkretního výsadbového vzorce nebo sponu.Vše za účelem zachování, nebo zajištění konkrétních vlastností ovoce.

Každá odrůda funguje jináč s různými podnožemi, které určují vzrůstnost, mrazuodolnost a bůhvíco ještě.

Lysenko byl opravdu idiot, který se chlubil mičurinovým peřím. Mám o tom dost literatury. Mičurin ve svých 80ti letech lysenkovi věřil jako nikomu jinému, avšak praktické zkušenosti neměl žádné. 
 
QNX říká:

JBJ: byla vyšlechtěna pro podnož? Já jsem si vždycky myslel, že se šlechtí pro nějaké vlastnosti :-)

Jenže tady asi nejde o srovnání semenáč X roubovanec, ale o srovnání zpravokořeněný X roubovanec, nebo zpravokořeněný X semenáč. Pořád mám dojem, že pleteš semenáč (nejistá genetika) a zpravokořeněný strom (jasná genetika konkrétní odrůdy), který nevznikl generativním, ale vegetativním množením!

Jinak souhlasím s tím co píšeš a také dávám přednost roubovancům.

Jak je to s nástupem plodnosti u zpravokořeněných stromů netuším (ty nejstarší mám pouze 2 roky). J. Svoboda, který u nás zpravokořeněné stromy propaguje tvrdí, že nástup do plodnosti je časný. Tvrdí, že se to prořezávat vůbec nemá ........ Také v rozporu s poznatky genetiky tvrdí, že u semenáčů z pravokořenných stromů je větší šance na ušlechtilé potomky ............ nevím, jestli to už dokázal předvést v praxi, nebo jestli je to jenom jeho teorie, kterou vyučuje na ekozahradních kurzech, ale předpokládám, že je to stále pouze jenom jeho neověřená teorie. V té genetice J.S. vychází z nějaké práce Trofima Lysenka .......... Když jsem to probíral s odborníky, tak jsem dostal odpověď, že Lysenko byl úplnej debil :-) a že jeho práci nemůžu brát vážně. Stejně nehodlám šlechtit vlastní odrůdy jabloní, když je jich vyšlechtěných tolik, že je všechny nestihnu ani ochutnat. Tak to naštěstí nemusím řešit.

Pro zajímavost jsem si udělal pár desítek zpravokořeňěných jabloní a ty mám vysazené jako experiment (moderní i staré odrůdy). Další mám roubované  na jaderničkách, jiné na různých podnožích včetně zakrsajících. Z neprořezávání stromů jsem už dávno vyléčený. Také jsem měl podobně blbej názor a stromy neřezal ......... dodnes na to mám památku v podobě různých patvarů, které už nenapravím ........ale zase to můžu ukazovat jako odstrašující příklad. Naštěstí jsem k tomu názoru stromy neřezat tenkrát došel sám a tak můžu nadávat jenom sobě ........ kdyby mi to někdo poradil na nějakém kurzu, tak bych si to s ním asi teď po letech došel vyříkat :-( Raději se tedy držím osvědčeného roubovat, přece jenom ovocné stromy pěstujeme pro užitek a ne z ideologických důvodů :-)  V případě řezu zase dávám přednost menšímu množství zdravějších a větších plodů před větším množstvím plodů horší kvality a velikosti komplikující sklizeň i zpracování a tak prořezávám . ........... ale když se někdo nechá zblbnout ....... kdo chce kam .....

Nevím, třeba na tom zpravokořeňování něco je ....... když má někdo spoustu času a velké pozemky, tak ať si s tím hraje. Kdo chce sklízet ovoce, tak by asi raději měl zůstat u osvědčených metod ........přece jenom už jsou ověřené velice důkladně. Čas ukáže jestli je zpravokořeňování úplný nesmysl, nebo jestli to nějak užitečné je. Pár desítek let si na ty výsledky budeme muset počkat.

JBJ: není v tom co píšeš dost velký rozpor? Byla vyšlechtěna pro konkrétní podnož X spousta kombinací podnoží+odrůd pro různé podmínky, kmenné tvary, různé výsadby? Není to náhodou tak, že odrůda byla vyšlechtěná především pro konkrétní vlastnosti a druh podnože (vlastně také odrůda) zase pro přizpůsobení na konkrétní podmínky, požadavky na vzrůst, kořenový systém a podobně? No, ale to jsme už zase dost daleko od pravokořenných stromů.

Zatím bych udělal závěr, že roubování podnoží je osvědčené stejně jako prořezávání stromů a přináší výsledky, ale naproti tomu neprořezávané pravokořenné stromy jsou dost pochybným podnikem  .......... ale pokud to má někdo vyzkoušené, tak sem s tím, určitě se na to rádi mrkneme. Semenáčky jsou také nejisté a pokud si člověk nechce hrát na šlechtitele nových odrůd tak asi udělá lépe když si naroubuje nějakou známou odrůdu.


rozpor to bude,  ale v podstatě to myslím, jak to píšeš......
QNX říká:

JBJ: není v tom co píšeš dost velký rozpor? Byla vyšlechtěna pro konkrétní podnož X spousta kombinací podnoží+odrůd pro různé podmínky, kmenné tvary, různé výsadby? Není to náhodou tak, že odrůda byla vyšlechtěná především pro konkrétní vlastnosti a druh podnože (vlastně také odrůda) zase pro přizpůsobení na konkrétní podmínky, požadavky na vzrůst, kořenový systém a podobně? No, ale to jsme už zase dost daleko od pravokořenných stromů.

Zatím bych udělal závěr, že roubování podnoží je osvědčené stejně jako prořezávání stromů a přináší výsledky, ale naproti tomu neprořezávané pravokořenné stromy jsou dost pochybným podnikem  .......... ale pokud to má někdo vyzkoušené, tak sem s tím, určitě se na to rádi mrkneme. Semenáčky jsou také nejisté a pokud si člověk nechce hrát na šlechtitele nových odrůd tak asi udělá lépe když si naroubuje nějakou známou odrůdu.

Jestli můžu k těm semenáčkům - jak vlastně donutím semínko jablka (a dalšího ovoce) vyklíčit ve stromek? Vím jen, že se kolem toho motají pojmy jako stratifikace (nějaká doba za nějaké teploty?) a taky zbavení semínka nějaké ochranné neklíčící vrstvy? U Seppa jsem četl, že sadí semena z kvasu, před vypálením, že ztratily tu ochrannou vrstvu. Sančo mi říkal, že kdybych je snědl a někam hodil bobek, tak to taky poroste. Já zkusil naklíčit na vatě semínka z jablek z našeho sklepa a nic se neděje. A pak jsem našel venku po zimě jablko, prohnilé a semínka v něm byla bahno, tekla z nich šťáva, nepoužitelné. Tak by mě jen zajímala základní logika kolem tohoto. Jak to dělá člověk záměrně a jak to vlastně dělá příroda, když to jabko po zimě bylo bez kvalitních semen? Děkuji ;)

Neon Proto: metody stratifikace jsou různé, záleží na rostlině, něco jde chladem, něco se máčí v různých látkách, něco se obrušuje, nebo loupe. ..........příroda ta si počká, něco vyklíčí třeba až za dva nebo tři roky .........a v lese ti vyroste jeden stromek třeba ze 100 000 semen :-) 

Sančo má také docela dobré rady, mohl by to vyzkoušet třeba s kokosovým ořechem :-) To by pak koukal i Sepp Holzer ...... jo a pokud jsi anakulturník, tak ten kokosovej ořech musíš ještě před výsevem ocumlat. Dobrou chuť :-)

Neon Proto Idealne seminka z jablicek, trnek, dřínu a ceho ja vim jeste vyset na podzim na zahon a cekat rok dva kde ti co vyleze, mezitim odplevelovat .. Pusobenim nizkych teplot (0-10 st. C po dobu min. 2 mesice) se odbouravaji inhibicni latky,  - stratifikace. Jinak seminka prelehaji a klici az dalsi rok. I tak ale budes cekat na ovoce 8 10 12 let na to abys pak zjistil ze to neni to prave pokud to teda nechces na podnoze. U peckovin je potom moznost sireni ruznych viru pokud nejsou seminka viruprosta. Osobne zadna seminka nenutim ke kliceni ale v neketrych mistech sadu proste jen nesecu travu, po par letech tam je takovych odkopku a semenacku hodne. Hodne stesti

Kdo chce mít zdravé stromy, určitě se sem tam nějakému šmiknutí nevyhne. Za leta prořízky jsem ale zjistil, že v případě prořezávání stromů, víc, než jinde, platí, že méně je více. Pokud bych 100%ně neřezal, tak mám asi po hrušni, kterou mi zlomil sníh, když jí nasněžilo před lety do neopadaného listí. Zarovnání zlomených větví, větví, které se o sebe třou, větví s rakovinou a tak dále, tady asi i já do budoucna zasahovat budu.Krom toho ale budu zkoušet pěstovat i na vlastních kořenech. Věřím tomu, že klady převáží nedostatky. Už teď, dva roky po výsadbě se to osvědčuje. Nějaký vtipálek mi sundal pletivo od jabloně a zajíček se napapinkal. 30cm od země se skrz sníh nedostal. Mít tam podnož,  a ne ušlechtilou část, asi bych byl hooodně na.....ej. Podnož vážně beru, jako cosi implantovaného. Každá odrůda kdysi vyklíčila z nějakého semínka a měla vlastní kořeny. I na nich měla ucházející plody. Tak jako tak každá jabloň, třešeň, hrušeň mají tendenci vyhánět terminál. Pokud se založí koruna, je těch terminálů pět a víc. U hrušní je tahle tendence, hnát nahoru snad nejsilnější.

Pokud jakákoliv odrůda kdysi měla kořeny, proč by je nemohla mít zas? U šampiona už to znám, u průsvitného letního to poznám brzy. Žasnu, co dělá na svých kořenech topaz. U třešní to asi chvíli potrvá. koření nad krčkem dost nerady. Zkouším kordii a nějakou rannou. (ta moje skleróza....)  Například domácí švestku znám jen jako pravokořennou a teprve v cca 18ti letech jsem zaznamenal, že se někde také roubuje na něco jiného. Kdysi bylo pravokořenných stromů přehršel. Hlavně u švestek a slivoní. z výmladků - stromky bez práce.

Semenáče beru, jako znovunastolení ztracené biodiverzity. Pokud někde najdu jabloň, bez nejmenších známek roubování, na místě, kde by ji nikdo se zdravým rozumem nesadil, okousanou od zajíců, s plody I.A. kvality, nikdo mě nezastaví, abych to taky nezkusil. Roubovaných mám taky mraky. Ale proč to nezkusit? Pročtěte si něco o starých odrůdách, jak vznikly. Před druhou světovou tu a tam někdo šlechtil. Ale před rokem 1900 vznikly téměř všechny odrůdy, jako "náhodný semenáč"....

Ano, pravokořené opravdu rostou. Rostou hodně a rychle. Ovšem je třeba zdůraznit, že nepěstujeme les či dříví na otop, ale ovoce. A v zemi je konečné množství živin, takže když vyroste hodně dříví, o to méně ovoce. Pak přichází střídavá plodnost, což není nic jiného, než vyčerpání půdy. U malého stromu s mělkými kořeny lze hnojit, u velikého stromu již hnojit nelze.

U velikého stromu lze jen obtížně prosvětlit korunu tak, aby slunce svítilo všude stejně a ovoce bylo podobně jakostní. Navíc se špatně češe. Při vysoké hladině spodních vod si u pravokořenné jabloně ani nevrzneme, páč se kořeny namočí a strom rodit nebude. Je třeba si všímat starých stromů, že byli všechny roubovány. Ne snad proto, že by se ti naši předkové nudili, nebo byli masochisti, ale výhradně z pragmatických důvodů. Chtěli ovoce.¨

Zpravokořeněním dosáhneme stejných užitných vlastností, jako u podnože semenáč. ani o chlup víc, ani o chlup míň.

Ovšem je řeč o semenáči té které odrůdy, což není až tak terno.Polovina moderních odrůd není schopno fungovat bez specifické podnoži.

Chce to vzít auto, zajet do holovousů a tam to mají in natura...

veni vidi vici.

 

 

 

 

 


 
Martin Gross říká:

Kdo chce mít zdravé stromy, určitě se sem tam nějakému šmiknutí nevyhne. Za leta prořízky jsem ale zjistil, že v případě prořezávání stromů, víc, než jinde, platí, že méně je více. Pokud bych 100%ně neřezal, tak mám asi po hrušni, kterou mi zlomil sníh, když jí nasněžilo před lety do neopadaného listí. Zarovnání zlomených větví, větví, které se o sebe třou, větví s rakovinou a tak dále, tady asi i já do budoucna zasahovat budu.Krom toho ale budu zkoušet pěstovat i na vlastních kořenech. Věřím tomu, že klady převáží nedostatky. Už teď, dva roky po výsadbě se to osvědčuje. Nějaký vtipálek mi sundal pletivo od jabloně a zajíček se napapinkal. 30cm od země se skrz sníh nedostal. Mít tam podnož,  a ne ušlechtilou část, asi bych byl hooodně na.....ej. Podnož vážně beru, jako cosi implantovaného. Každá odrůda kdysi vyklíčila z nějakého semínka a měla vlastní kořeny. I na nich měla ucházející plody. Tak jako tak každá jabloň, třešeň, hrušeň mají tendenci vyhánět terminál. Pokud se založí koruna, je těch terminálů pět a víc. U hrušní je tahle tendence, hnát nahoru snad nejsilnější.

Pokud jakákoliv odrůda kdysi měla kořeny, proč by je nemohla mít zas? U šampiona už to znám, u průsvitného letního to poznám brzy. Žasnu, co dělá na svých kořenech topaz. U třešní to asi chvíli potrvá. koření nad krčkem dost nerady. Zkouším kordii a nějakou rannou. (ta moje skleróza....)  Například domácí švestku znám jen jako pravokořennou a teprve v cca 18ti letech jsem zaznamenal, že se někde také roubuje na něco jiného. Kdysi bylo pravokořenných stromů přehršel. Hlavně u švestek a slivoní. z výmladků - stromky bez práce.

Semenáče beru, jako znovunastolení ztracené biodiverzity. Pokud někde najdu jabloň, bez nejmenších známek roubování, na místě, kde by ji nikdo se zdravým rozumem nesadil, okousanou od zajíců, s plody I.A. kvality, nikdo mě nezastaví, abych to taky nezkusil. Roubovaných mám taky mraky. Ale proč to nezkusit? Pročtěte si něco o starých odrůdách, jak vznikly. Před druhou světovou tu a tam někdo šlechtil. Ale před rokem 1900 vznikly téměř všechny odrůdy, jako "náhodný semenáč"....

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby