Restart starého pařeniště
Zdravím všechny, mám v plánu využít stávající zapuštěné pařeniště (1,2 x 5 x 0,7 m) ke tvorbě vyvýšeného/zapuštěného záhonu. Polemizuji však o skladbě půdní vrstvy. Staří sudeťáci prý na dno naskládaly balíky se slámou, vše se zakrylo zeminou a řádně prolévalo vodou. Bohužel jsem tento proces na vlastní oči nezažil :-) a nevím jak a na jak dlouho potom daný záhon "topí". Předpokládám však, že je třeba půdní skladbu obměňovat častěji než u klasických vyvýšených záhonů s dřevěným základem na dně, který pracuje delší dobu. Bylo by vůbec vhodné do betonového pařeniště nacpat dřevo či tak velké množství slámy --- nespálí mi pak rozkladné procesy sadbu, když nebudou tak vysoké tepelné ztráty jak u vyvýšeného záhonu? Děkuji za případné odpovědi.
Popisky: pěstování
Prohlédnuto: 138 x
Odpovědi do této diskuse
-
Permalink Odpověď přidal(a) Ján Haluška na -
Dobry vecer,
nemam odpoved, skor doplnujucu otazku. Pouzivam dva parenistia - dve betonove skruze, ktore mi zostali z kopania studne, s priemerom meter a vyskou 50 cm ale mozem ich podlozit tehlami a teda zdvihnut vyssie ako je optimalne. Co tak na spodok parenista dat vrstvu zmesi - drevena stiepka z orezanych konarov hlavne jabloni plus seno/trava? Teda otazka: aka ma byt hruba vrstva tejto zmesi trava-stiepka a aka hruba vrstva ornice/namiesaneho substratu navrch? Dakujem. J. Haluska
-
Permalink Odpověď přidal(a) Standa Tencoslezlzestromu na -
Balíky slámy nepoužívali jenom sudeťáci, je to osvědčená metoda v "chudších" krajích s nedostatkem čerstvého hnoje. Balíky slámy topí tak půl sezony, další jaro je potřeba pařeniště vykopat a naskládat nové balíky. Zeminu z loňského pařeniště používám jako kompost...
© 2012 PermaWeb
