na www.potravinovezahrady.cz jsem narazil na úvahu o slepičím lese, kde autor dle mého názoru zcela zcestně uvažuje o možnosti chovu slepic někde v lese, aniž by je přikrmoval...já toto považuji za zcestný blábol anarchistického diskutéra z čajovny, taktéž i další kauzu o tzv. " slavném permakulturním vynálezu - slepičí traktor "...aby slepice rozhrabala drn až na hlínu, tak to už musí být z hladu a přitom taková, dle mě blbost, žádného výrazného výsledku, nepřinese...takové ohrádky bývaly a stále jsou, na venkově při odchovu drobného zvířectva, zcela normální a jen svou velikostí uspůsobeny chovanému zvířeti...jaký je názor ostatních chovatelů...??? já zastávám to, že slepíčí les je blbost a trápení zvířat a " slepičí traktor " není žáden převratný vynález ale dekády používaný způsob odchovu všeho možného v hospodářství...

Prohlédnuto: 9971 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

tak teda si to vyzkoušej, třeba jen tak cvičně...nedej slepicím nic žrát ani přes den a ani na večer před zahřadováním a pusť je někde jen na zarostlou louku ať si najdou samy potravu...ony sice přežijou pár dní bez nějaké viditelné újmy, ale uvidíš, jak za tebou budou běhat, jen co třeba klepne branka...!!! nedáš jim nic žrát a do 2 dnů ti klesne okamžitě snůška...a slepice se chovají především na vejce, ne...??? no vyzkoušej to a uvidíš sám...pokud si vzpomínám, donedávna jsi nevěděl o chovu drůbeže zhola nic a vyptával ses tady...tak jak teď mužeš posuzovat krmivové potřeby drůbeže...??? nepleť si ale lesní výběh pro slepice s přikrmováním navečer u kurníku s úplným neposkytnutím potravy ze strany chovatele...slepice by měly si vše najít samy jako třeba bažant...to snad jen krůta a perlička je schopna si najít tak cca 70 % potravy sama...
Třeba nějaký krátký čas, pár dní ne, ale ty semena tam nebudou věčně a začnou klíčit...obilí ti začne klíčit velice brzy...však to zkus a uvidíš...slepice můžou mít výběh jak velký chceš, ale vzdy se budou navečer cpát zrním či míchanicí z brambor + šrotu nebo namočeného chleba, jako divé...a jak jim nedáš, tak okamžitě poklesne snáška...vyzkoušej to...

Dle mě, jedině bloud by vysazoval nějaký les jen pro potřeby slepic a čekal na to snad 10 - 15 let...soused má zahradu hned vedle smíšeného lesa a slepice tam vypouštěl speciálně vybudovaným tunýlkem po hraně plotu...a výsledek byl ten, že také navečer musel přikrmovat aby měl nějakou tu snůšku...počítám že tak 50 % si slepice může najít sama, krůty, perličky tak 70 % neb jsou chodivější a méně domestikované... A s masným plemenem to už vůbec nemá cenu zkoušet...to vím na 100 %...!!! Víš vůbec jaký je rozdíl mezi lehkým, polotěžkým a těžkým plemenem drůbeže a jaké nároky na krmení mají...???.


Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin říká:

Ale ty zcela ignoruješ potenciál toho lesa, o kterém mluvíš, přesněji ty o něm vůbec nemluvíš a zřejmě o něm nemáš představu. Je pochopitelné, že nejdříve takový les musíš vytvořit a až bude funkční a poskytne třeba i víc potravy pro slepice než jím přikrmuješ, pak je tam teprve vypustíš a přestaneš přikrmovat. 

A to, že nemám zkušenosti ani znalosti o chovu drůbeže, nemění nic na tom, že věřím ve funkčnost slepičího lesa.

Pokud vím, tak mastná plemena se chovají především na maso a ne vejce.

To přece není žádné překrmování...je vidět, že o tom nemáš ani páru...!!! To pak nemá cenu s tebou o tom diskutovat...jak můžeš slepici překrmit při neomezeném výběhu...??? To ani nejde...!!!´ááách jóóó...
to budou mít slepice u tebe krušné chvíle...!!! ty nemáš ani páru o chovu a chování slepic v omezeném výběhu a na volnosti...!!! jak ti pak mám něco vysvětlovat, když nemáš elementární znalosti a zkušenosti...???!!! to je pak +...!!! jak bys je tedy choval ty...??? to snad bude stať pro ochránce zvířat...!!! v omezeném výběhu několika m2 může drůbež rychle ztučnět, když do nich pereš kukuřici, kaštany, ořechy, proto se i tak vykrmujou třeba husy ale na neomezeném výběhu to snad ani nejde...!!!
to se mi snad jen zdá...!!! svatá to prostoto...!!! kvalita vajec je a bude stejná, jak při výběhu do lesa či louku s večerním příkrmem nebo při výhradním krmení namíchanou krmnou směsí a třeba bez výběhu...pokud nebudeš slepice aspoň 1x navečer přikrmovat a necháš je jen na tom, co si samy najdou, tak ti budou snášet jen minimum vajec...místo třeba 250 vajec/rok budeš mít třeba 30 - 50 ks/rok a na podzim a v zimě ti neponesou vůbec a zdechnou hlady a zimou...!!! 

Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin říká:
Ale zase nemůžeš popírat, že život v takovém lese je pro slepici mnohem bohatší a přirozenější a i potrava je různorodější, vydatnější, zdravější a tím i kvalita vajec vyšší.
A to, jestli by se přikrmovat nemuselo, nebo by se přikrmovalo podstatně méně, než běžně, je jaksi pozitivum navíc.
V tomto případě by měly těžký existenční problém. Kuna nebo jestřáb by ti to vysvětlili.

Bohůdík Vyliztalalir Balalajkin říká:

tak ještě jinak.. tedka to přeženu..

máš 4 slepice a kohouta, oplocený hektar celý zarostlý ovocnými stromy, keři, bylinami s jezírkem atd. plus třeba kus pole s obilninami, které nesklidíš a nějaké hnojiště.. řekl bys, že by ty slepice měli nějaký existenční problém?

 

Předesílám, že moje zkušenosti se slepicemi jsou dobrých třicet let staré a že se vztahují výhradně k těmto úkonům: Jdi nasypat slepicím! Míchej ten šrot pořádně! Zavřela jsi kurník? Takže nula nic. Ovšem tyto slepice měly oproti ostatním slepicím v městečku, které žily na udusaných dvorech, v miniaturních ohrádkách apod., docela luxusní výběh, proto se k této diskusi připojuji.

Součástí našeho pozemku totiž je (nebo tedy před těmi slepičími roky byl...) přirozený remízek: borovice, jedle, břízy, javory, množství třešní ptaček, nějaká další pláňata atp., to vše zhruba na 2500 metrech čtverečních. Slepice se denně přikrmovaly (možná maličko méně než jinde) zrním, šrotem a různými zbytky z kuchyně, k dispozici měly také hnojiště. Prarodiče mívali maximálně deset slepic, spíš méně - na co taky, žejo, pro dva staré lidi :-). Proč se rozhodli chovat slepice navolno, už nezjistím, ale na důsledky tohoto způsobu chovu si velmi dobře pamatuju.

Slepice během několika let pozměnily charakter lesíka: houby zmizely, mech jakbysmet, trnky ty potvory podhrabaly - a protože pozemek je dost ve svahu, svah se sesul. Několik lesních stromů, jejichž kořeny si slepice zvlášť oblíbily k popelení, usychalo, až uschlo docela. V lesíku v éře slepic neexistoval prakticky žádný lesní podrost ani semenáčky, malé javůrky trochu odolávaly, malé akátky se naopak přistěhovaly - jediný, kdo byl ze slepic bezmezně nadšený, byl bez černý. Slepice pochopitelně "zdivočely", mnohem víc se snažily létat (těm nejtoulavějším se musely přistřihávat křidélka, jinak by je dědeček s babičkou honili kdovíkde). Slepice zanášely, a tak jsme my děti slídily po lesíku, kde asi tak ta vajíčka mohou být tentokrát - že by v dřevníku, že by pod hnojištěm? Slepicím se také nechtělo na noc do kurníku, hřadovaly na nízkých větvích - náš lesík se tedy stal rájem pro nejrůznější kuny a spol. Pokud by někdo permakulturně odpověděl, že i taková kuna (nebo která mlsalka) má taky právo na potravu, ať je rád, že dědeček odpočívá na věčnosti, jinak by na takového vzal hůl :-) Je jasné, že na hektaru lesa by čtyři slepice a kohout tolik škody neudělali, ale myslím si, že v takovém případě by bylo lepší chovat bažanty - vypadají lépe a jejich vajíčka jsou taky k nedohledání :-)

Já se na slepičí les dívám se značnými pochybami a rozhodně jsem na straně toho lesa, ne slepic! Ještě abych dopověděla, jak to u nás dopadlo. Pro postupující stáří prarodičů, vlastně pak už jen babičky, se slepice zrušily. Lesík zůstal tak, jak ho slepice opustily. Jestli si někdo myslí, že se posléze vrátil k výchozímu stavu, je blázen. Sukcese sice funguje, ale lidský život je pro ni krátký. Lesík zdevastovaný slepicemi během velice krátké doby obsadily náletové dřeviny: javor, akát, jilm. Babička, která byla vždycky generál, nedovolila žádnou údržbu, protože ty stromy přece budou jednou na dřevo. Hahaha! Během šestadvaceti let (právě o tolik babička přežila dědečka, zemřela pětadevadesátiletá) se lesík změnil na zcela neprostupnou a zcela nejedlou džungli, v níž už nechtěly žít ani bezy černé. Ilustrativní foto je v mých snímcích, ROK NULA. Je pravda, že v posledních letech babiččiny vlády se na kraji lesíka či při pěšině, kterou se babička vydávala na obhlídku svého panství, začaly objevovat semenáčky dubů, známka toho, že sukcese pokračuje. Možná za takových sto let by byl remízek zase přirozený, s krásnými vzrostlými stromi a houbami v mechu - ale kdo má tak dlouho čekat?

Přeji Bohůdíkovi dobré pořízení :-)

Já bych řekl, že toto téma je zase pěkná ukázka nepochopení a omezených pohledů na věc.

Slepičí traktor není žádný permakulturní vynález, ale obecněji používané zařízení. Dokonce se něco podobného dá najít i v pastevních "velkochovech". Představa o fungování slepičích traktorů je často také dost chybná. Výhoda slepičího traktoru jako mobilního výběhu s ochranou proti predátorům spočívá především v té ochraně před predátory a zároveň i v ochraně zahrádky před řáděním slepic (co dokáže slepice udělat se zamulčovanou zahrádkou za pár minut je dost drastické). Použití slepičího traktoru pro přípravu půdy je také problematická, ale není nemožná. Slepice hrabáním určitě nenahradí rytí (těžkou půdu víc udupe než rozhrabe), ale odstranění rostlin a částečně i semen poskytnout může. Velký slepičí traktor umožňující nastýlání slámy může dobře posloužit i pro zúrodnění půdy a pro její přípravu pro následné pěstování. Přísun většího množství slámy po dobu cca 1 roku na omezený prostor (traktor-výběh) zajistí doplnění organické hmoty do půdy, doplnění živin ze slepičinců, potlačení plevelů .........a když se to před zimou ještě zryje, tak během jednoho roku může být z louky, nebo dokonce z nějaké navážky, docela dobře připravený záhonek. Ověřeno na zúrodnění jílovité navážky, opravdu to funguje.

 

Krmný "les" pro slepice ......... zase velké nepochopení. Ono je sice fajn nakoupit krmnou směs, nebo zrní od nějakého konvenčního zemědělce za pár kaček, ale to nemá s permakulturou moc společného. Vypěstování vlastního obilí pro chov slepic už je velice náročné a proto se objevuje ta snaha o nalezení jiného řešení. Pokud krmný les dokáže nahradit 30% potřebných krmiv, tak to lze považovat za úspěch. Také bych raději nepoužíval pojem "les", protože to je velice zavádějící (a vede to závěrům jako je ten od Petry Stejskalové) on by to musel být pečlivě navržený ekosystém, který by byl složený z vybraných druhů (pro slepice jedlých) rostlin, musel by se v něm dodržovat určitý pastevní postup (třeba rozdělení na zóny podle prostoru-času), vyžadoval by jistě i nějaký vklad lidské práce (dosazování, dodávání mulče ....). Samozřejmě by chov vyžadoval i nějaké dokrmování (v našich podmínkách celou zimu) a i v průběhu sezóny by produkce krmiv nebyla rovnoměrná a bylo by nutné někdy přikrmovat víc, jidny by se zase dokrmování dalo vysadit a někdy by se dokonce dala část nadprodukce sklízet a slepicím dávat v jinou dobu. ........... Pravděpodobně by se muselo počítat i s poklesem snášky, ale je opravdu nutné dostat od slepice 300 vajec ročně? Asi to není zrovna přirozené a při snášce 100 vajec za rok se zase dá očekávat delší "životnost" slepice (i když v našem případě jsou limitujícím faktorem dravci a množení drůbeže není problematické).

"Krmný slepičí les" není úplný nesmysl, ale není to ani žádný zázrak. Je to něco poměrně složitého a v dnešní době (zatím ještě relativně levných krmiv) navíc i neekonomického, ale s příchodem naší růžové budoucnosti se to může dost výrazně změnit. V době nedostatku krmiv a potravin (a to je doba, která už pomalu přichází) může být krmný slepičí les zajímavou alternativou k "fosilněprůmyslovému" chovu drůbeže a to dokonce i chovu domácího. 

Mno, slepičí traktor zřejmě má být nějaká analogie ke košárování ovcemi či kozami.....

Na potlačení plevelů a doplnění živin do půdy to může být uspokojivé, avšak se tím nemění obsah humusu v půdě, takže pouze uspokojivé....

Jináč slepice jsem vždy měl v krmném sadu a přilehlých křovinách a asi na hektárku nevyužité plochy se dvacet slepic uživilo samo. nedával jsem jim od jara do podzimu nic než zbytky z kuchyně a snášely víc vajíček, než jsem stíhal sníst a rozdat.

Do velkého sadu budu vyrábět pojízdný kurník který občas potáhnu traktorem kupředu.

Netušíte někdo, jaký má slepice akční radius????

výraz slepičí les + slepičí traktor jsem zachytil na těch potravinových zahradách...mé dlouholeté chovatelské zkušenosti a i poznatky mých přátel + chovatelů všeho možného, mě utvrzují v tom, že autor tohoto webu nepochopil patrně o čem je vůbec chov drůbeže, nemá o tom ani páru a koketuje s nějakýma anarchistickýma utopistickýma idejema a pleská o nich jen někde v čajovně při jointu s podobiznou internacionálního komunistického vraha el che guevary na triku...výběh do lesa či nějakou zarostlou a neudržovanou louku lze výborně využít pro poloextenzívní pastvu slepic  a jiné drůbeže, výběh pro prasata ( třeba plemene mangalica, duroc, přeštické, vietnamské, gottingenské )...před ovcemi a kozami by bylo nutno mladé dřeviny a keře oplotit...na www.potravinovezahrady.cz se autor se mnou hádá, že " slepičí traktor "je " slavný permakulturní vynález " a nemíní z tohoto tvrzení, ustoupit...!!! myslí si, že je možno zavřít slepice do ohrádky a tyto drn rozhrabou až do hlíny a do takto " poorané " půdy pak něco zaseje...pokud ovšem viděl skutečný kuřinec, tak by měl vědět, že s neskvašeným kuřincem si může na pozemek zanést i semena různých nežádoucích rostlin...myslí si asi, že pak se slepice uživí z toho, co si na takto omezeném prostoru sama najde...a z takových anarchistických názorů pak vznikají bludy...!!!

já mám například několik slepic snáškového hybridu dominat modrý a jsem s něma zcela spokojen...mi při poloextenzívním chovu snesou cca 250 vajec/rok a to v žádném případě nekrmím plněhodnotnou krmnou směsí pro nosnice neb to bych se nedoplatil...!!! nesou mi uspokojivě již 3. sezónu a vyřadím je až na podzim...u čistokrevné drůbeže bych této snášky nikdy nedosáhl...krmím jen tím, co mám zrovna po ruce...takže o žádné vyvážené krmné dávce se nedá hovořit...teď se zrní dlr druhu prodává po cca 450 - 700 kč/q a krmné směsi i po 1000 kč/q...takže je se třeba snažit chovat výkonné nosnice a se 100 vejcemi/rok bych se rozhodně nespokojil při těchto cenách krmiv...proto je třeba se snažit o co nejvyšší snášku neboť nechápu proč bych měl chovat 20 nedostatečně krmených slepic, když mi při dobrém krmení snese stejmě vajec slepic jen třeba 10...??? kdybych měl k dispozici tak 1 ha pole, tak bych si je určitě osel různými zrninami...s1 či párem koní by se to dalo pěkně zvládnout...

mám před sebou knihu z r. 1956 - kniha o drůbeži, kde je mnoho příkladů pro poloextenzívní chov drůbeže košarováním...jsou tam i fotografie pojízdných kurníků ještě s loukoťovými koly...a maringotek vhodných na přebudování na pojízdný, mobilní kurník se dá najít v inzerátech všude ještě dost...je třeba se podívat po antikvariátech po starých chovatelských knihách a troufám si tvrdit že skoro v každé bude vyobrazen pojízdný kurník a ty ohrátky pro odchov mladé drůbeže...zvláště pak je třeba pátrat po prvorepublikové chovatelské literatuře...ta poúnorová - popřevratová, je již ovlivňována sovětskými poznatky typu - poručíme větru, dešti... 


ale jsi je přikrmoval...!!! nemusí to být zrovna zrní...já mnohdy přikrmoval jen namočeným chlebem a vařenýma bramborama...teď po žních bude třeba sehnat co nejvíce zrnin na celý příští rok...překupníci zase zdvihnou ceny...a kolik vajec ti stačí...??? někomu 1 a někomu je 6 - 8 tak akorát, jako třeba mi...
jarda bon jovi říká:

Mno, slepičí traktor zřejmě má být nějaká analogie ke košárování ovcemi či kozami.....

Na potlačení plevelů a doplnění živin do půdy to může být uspokojivé, avšak se tím nemění obsah humusu v půdě, takže pouze uspokojivé....

Jináč slepice jsem vždy měl v krmném sadu a přilehlých křovinách a asi na hektárku nevyužité plochy se dvacet slepic uživilo samo. nedával jsem jim od jara do podzimu nic než zbytky z kuchyně a snášely víc vajíček, než jsem stíhal sníst a rozdat.

Do velkého sadu budu vyrábět pojízdný kurník který občas potáhnu traktorem kupředu.

Netušíte někdo, jaký má slepice akční radius????

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby