zeleninová polykultura --- jak pěstovat jednoletou zeleninu bez námahy

Zeleninová finta
Jak chytře na jednoletou zeleninu ?
S polykulturou !

Permakultura upřednostňuje trvalky před letničkami, na tom se nic nemění. Ale většina druhů současně pěstované zeleniny jsou jednoletky, jsme na ně zvyklí a trocha práce navíc není důvod je přestat pěstovat. Trvalky které mohou jednoletou zeleninu nahradit nejsou vždy tak dužnaté a na jejich chuť je třeba si postupně zvykat - obsahují ale nesrovnatelně víc vitamínů a jiných užitečných látek, které byly z běžné zeleniny odstraněny jako vedlejší produkt šlechtění. Také odpadá každoroční vysazování a většina péče, proto i při pěstování jednoletek by mělo být naším cílem začleňovat stále nové trvalky do našeho jídelníčku, a z jednoleté zeleniny ponechat časem jen ty nepostradatelné druhy. Pokud je pěstování jednoleté zeleniny vaším koníčkem a jíte ji rádi, pak můžete vyzkoušet následující techniky, případně je vylepšit (a prosím nezapomeňte napsat nám vaše nové zkušenosti).

Už při nákupu semen a vytváření osevních plánů je dobré si uvědomit, že všechno co v životě děláme se dá dělat ještě lépe a zábavněji. To platí i pro zeleninu. Navíc monokultury jednoho druhu rostlin na určitém místě vyčerpávají půdu, přímo nutí k přemnožování určitá zvířata, rostliny či jiné organismy, které potom nazýváme škůdci/plevel a navíc tyto výsadby vypadají poněkud nudně. Nejhorší na tom je, že aby se všemu dařilo a ničím to nebylo sežráno, vyplýtvá se na ně mnoho průmyslových hnojiv, pesticidů a často i herbicidů. Krásná zelenina, kvůli níž bychom si otrávili životní prostředí, podpořili chemické korporace, a která nám může způsobit zdravotní problémy – ne, děkuji. A to můžeme jít ještě dále, než jak funguje organické nebo ekologické zemědělství. Klíčem je velká druhová rozmanitost na záhonech, sesázet to prostě s určitou logikou dohromady - a ještě tak ušetříme místo. Pro začátek je dobré vzdělat se v tom, které rostliny se mají rády a které se nesnášejí. Knihy o organickém pěstování plodin jsou na to dobrým návodem. První variantou jsou smíšené záhony, kde vedle sebe jsou řádky různých druhů zelenin. Jsou vymyšlené tak, aby si navzájem odpuzovaly škůdce a přitahovaly užitečný hmyz, podporovaly se v růstu stíněním půdy a zadržováním vláhy, atd. Pro některé z nás jsou ale smíšené záhony pořád málo zábavné a trochu pracné. V tuto chvíli přichází na řadu zeleninová polykultura!

Polykultura neboli mnoho-druhová zeleninová kultura na principu sukcese

Rostlinná společenstva jsou dynamická, ne statická. Jak jedny druhy dospívají, jiné odumírají, a jsou postupně nahrazovány zase úplně jinými, ekosystém se stále přetváří a vylepšuje. Musíme tedy vytvořit vzorec s minimálním bojem a s maximální spoluprací mezi rostlinami navzájem.

Celý princip polykultury spočívá v tom, že všechna semínka postupně vyséváme na ten samý záhon - prostě je rozhazujeme. Nevyplácí se je pro tento účel smíchat, protože těžší by dopadla dál a lehčí by zůstala vpředu. Můžete přidat i semena květin, výborný je například měsíček nebo afrikány, jsou aromatické a matou vůněmi hmyz. Osetý záhon "zahrabičkujte" - tzn. zapravte krátkými pohyby hráběmi semena trochu do půdy, nebo celý záhon pokryjte vyzrálým kompostem, to je úplně nejlepší (tenká vrstva, po slehnutí by neměla přesáhnout 0,5-1cm). Rostlinky které se sází ve formě sazenic můžete dosadit až po výsevu. Do polykultury se nehodí velké rostliny, které by zahubily ty kolem sebe jako například dýně, brambory, rajčata, řepy apod.

Důležité body pro navrhování vlastní polykultury

Polykultura a její design pro mírné klima je stále ještě v plenkách. Stále je co zkoumat a vylepšovat. Každý by měl experimentovat s vlastní verzí, protože podmínky na jednotlivých místech jsou odlišné. Narozdíl od běžných záhonů v pravidelných řádkách, pěstování plodin touto formou může být celkem dobrodružné a zábavné.

  1. Vysévejte několik variet od každého druhu. To prodlouží dobu sklizně, poskytne informace který typ rostliny je nejlepší, a zaplní se tak každé místo v záhonu.
  2. Nevysévejte příliš hustě. Instrukce na balíčcích semen počítají s velkým jednocením (protrháváním husté výsadby). Vy budete jíst téměř každou rostlinu, takže "jednocení" se odehrává až když jsou vaše rostlinky střední velikosti, to znamená později než obvykle. Vyséváte-li deset druhů, sejte tedy od každého jen 10% semen z doporučené dávky pro danou plochu. Jedno semeno na každých 5 a více cm2 je až dost. Při větší hustotě se sklízení a jednocení stává velmi zdlouhavým, a rychleji rostoucí druhy mohou zahubit ty pomalejší.
  3. Začněte sklízet brzy. Sklízejte vaše rostliny, především listovou zeleninu, když se začínají mačkat- ne když dosáhnou maximální velikosti. Přehuštění totiž zabraňuje rychlému a kvalitnímu růstu. Navíc mladá zelenina je velmi chutná, jak dokazuje její stále větší obliba.
  4. Kombinujte rostlinné rody, nejen druhy. Blízce příbuzné rostliny soutěží o stejné živiny, takže polykultura s převahou podobných druhů zeleniny, např. kombinace mnoha brukvovitých (kapusta, zelí, brokolice, květák, ...) neporoste dobře. Kromě důvodu výživy rostlin, větší rozmanitost rodů a druhů zmate případné škůdce, hledající velké skupiny svých oblíbených pochoutek.
  5. Začleňte mnoho semen rychle rostoucích, mělce kořenících druhů - ředkvičky, hořčice, pohanka atd. Rychle zaplní povrch půdy a zabrání růstu plevelů. Budete je jíst již velmi brzy a ve velkém množství, když jsou ještě malé. Proto je lze sít hustěji.
  6. Prodlužte doby sklizní. Více různých variet od jednoho druhu prodlouží dobu sklizně na celou sezónu, proto je vybírejte hlavně podle rozdílných časů zralosti. Například listový salát je zralý dříve než hlávkový. Navíc kombinujte rychle rostoucí odrůdy s pomalu rostoucími. Nahrazujte plodiny po sklizni dalšími. Hrách může být po sklizni nahrazen fazolemi, ředkvičky zelím, jarní zeleniny jako kopr vystřídá letní bazalka, atd.
  7. Vyhněte se kořenové a světelné konkurenci. Roztahující se rostliny jako brambory a rajčata se do polykultury příliš nehodí -zastíní mnoho jiných. Převaha kořenových plodin bude soutěžit o místo pod povrchem. Uvědomte si tvar a velikost každé rostliny v dospělosti ještě před vysazením, a vyhnete se konkurenci.
  8. Sklízejte celé rostliny - s vyjímkou některých dlouho žijících rostlin a bylin, které se dají udržet v rozumné velikosti pravidelným sklízením po částech. Ostatní rostliny v polykultuře by měly být vytrženy celé, čímž se zvětší životní prostor pro další. Buďte opatrní, neporušte kořeny sousedních rostlin. Sklízejte z nejhustších míst a vybírejte ty exempláře, jejichž odebráním uvolníte z konkurence pomalejší druhy.
  9. Zachovejte několik rostlin na semeno. Nechte několik nejzdravějších exemplářů od každého druhu dozrát, buď pro přirozené vysemenění, nebo uschování semen pro příští sezónu. Tyto semenné rostliny by pokud možno měly být na severní straně záhonu, aby nestínily ostatní vegetaci.
  10. Prohlížejte svou polykulturu každý den -věci se zde dějí rychle a vaše přítomnost bude znát. Po třech týdnech dosáhne polykultura maximální hustoty a rychlý růst bude pokračovat jen při pravidelném sklízení. Vaší odměnou bude chutná a zdravá mísa salátu nebo příloha každý den. Jak říká čínské přísloví "Nejlepší hnojivo je zahradníkův stín". Proto si přečtěte článek o zónách a zeleninu umístěte do 1. zóny, ať ji máte stále na očích.

Vylepšené tvary záhonů

V permakultuře se vůbec nikdy neryje ani neokopává (kromě hloubení děr), a při pěstování jednoleté zeleniny formou polykultury také jen minimálně. Proto se po záhonech nešlape (nebo jen velmi opatrně), aby půda zůstala vzdušná a kyprá sama od sebe, díky práci mnoha půdních živočichů. Aby jsme mohli sklízet a pečovat o úrodu, musíme mít v záhonech cestičky. Jenže ty na běžných zahradách zaberou mnoho místa - obvykle bývají rovné a pravoúhlé.

Příroda sama ale nic rovného a pravoúhlého ve svých výsadbách nepropaguje. Křivky a ladné tvary jsou mnohem výhodnější. Použití přírodních tvarů a vzorů šetří místo, práci a vytváří lepší rovnováhu. Příkladem je kulatý nebo oválný (nebo i čtvercový či obdélníkový) záhon s cestičkou ve tvaru klíčové dírky, nebo mandaly. Možných tvarů je nekonečně mnoho a záleží jen na vaší fantazii, který vytvoříte. Záhon není v jedné rovině, je vyvýšený a cestička je níže (zahloubená). Díky tomu snadno dosáhnete dále a nemusíte se tolik ohýbat. Tento útvar navíc z jakéhokoliv místa zahrady nepřipomíná záhon, ale stává se estetickým prvkem, proto se hodí do okrasné části (ačkoliv v permakultuře toto dělení neexistuje - celá zahrada je okrasná i užitková zároveň).

Tyto tvary záhonů lze využít pro polykulturu i pro obyčejný způsob pěstování zeleniny. V tom druhém případě na vzdálená místa zasaďte něco, co nemusíte pravidelně ošetřovat (dle zónového systému, jen v menším měřítku). Není totiž vždy podmínkou, že z cestiček musíte dosáhnout všude. Pokud třeba jen jednou za rok stoupnete na půdu záhonu, aby jste sklidili plodinu rostoucí mimo dosah, je to OK. Polykultura je ale intenzivnější na častost sklízení a je lépe mít vše v dosahu bez šlapání po záhoně.

Tip
Máte-li čtvercový pozemek a vybudujete kulatý záhon, zbude vám v rozích hůře dostupné místo. To je ideální využít pro nenáročné trvalky užitečné např. lákáním prospěšného hmyzu (kvetoucí), vytvářením dusíku svými kořeny (jetel, luštěniny,....), vytvářením mulče (kostival lékařský), nebo na severní stranu záhonu můžete vysadit velmi zakrslý ovocný stromek, nebo keř - tam nebude stínit. Je-li pozemek příliš větrný, lemujte ho vyššími druhy plodin, nebo obkružte pletivem, které lze popnout např. fazolemi. Pokud vchod do klíčové dírky namíříte na jih a nejvyšší vegetaci umístíte v severní části záhonu a po stranách, vznikne vám efekt "sluneční pasti" - paprskům nebude nic bránit v cestě ke všem rostlinám a teplý vzduch se zde bude držet díky hradbě z vegetace na severu. Tento princip funguje ve velké měřítku i v celé zahradě. To vyhovuje teplomilným druhům.

Záhony u nás
Zde je skromná ukázka našeho vyvýšeného záhonu s klíčovou dírkou, který je poměrně malý, byl narychlo vybudován během dvou hodin ze zbytkových materiálů - staré trámy, dřevěné laťky a cihly (viz první obrázek). Za základ posloužila navezená úrodná půda z výkopu rybníčku a trocha kompostu. Tvar záhonu byl přizpůsoben části zahrady ve které vznikl, kulatý tvar by v tomto případě byl nevhodný. Vyseto bylo polykulturně několik různých druhů zeleniny najednou. Nejdříve klíčily a bujně vzrostly různé barvy a tvary ředkviček, od bílých přes žluté a červené (viz druhý a třetí obr.- ředkvičková džungle). Červené byly nejrychlejší, bílé vydržely nejdéle. Bohatá sklizeň probíhala každý den a ve stínu ředkviček se velmi líbilo klíčícím salátům a dalším zeleninám, které postupně získávaly převahu. Ale ředkviček bylo vyseto přeci jen moc na úkor jiných druhů, což je chyba, ze které se poučím na příští rok. Nazval bych tyto fáze "ředkvičková smršť" a "doba salátová". Toto v podstatě není pěstování zeleniny, je to spíše dobrodružství. Vůbec si nepamatuji, že bych trhal nějaký plevel déle než pár minut týdně- nezbylo na něj místo. Snad jen kromě desítek mladých slunečnic, které se neplánovaně dostaly do půdy během zimního přikrmování ptactva. Slunečnice se do tak malého záhonu nehodí, během léta by vysály všechnu vláhu potřebnou pro ostatní osazenstvo. Sklizenou úrodu omývám hned vedle nad kýblem pod zahradním kohoutkem a špinavou vodu se zbytky zeleniny vylévám zpět na záhon. Za sucha zalévám dešťovou vodou zachycenou ze střechy ve třech tisícilitrových nádržích. Díky gravitaci voda teče z nádrží sama, stačí položit na záhon hadici a otevřít uzávěr nádrže ke které je připojena. To vše jsou minutové záležitosti, nejvíce času zabírá sklizeň.

ekozahrady.com

Prohlédnuto: 3375 x

Komentář přidal(a) beruna dne 18.Leden.2013 v 17:03

Komentář přidal(a) beruna dne 18.Leden.2013 v 17:25

Přidat komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte být členem komunity PermaWeb!

Přidejte se ke komunitě PermaWeb.

© 2017   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby